Vidkun Quisling

Vidkun Quisling, nacistický kolaborant a Hitlerův spojenec v Norsku, který zradil svou zemi a připravil ji na německou okupaci. Věřil, že z něj Hitler udělá na oplátku norského führera, jenže nacisté zjistili, že Quisling na takový úkol nestačí a zemi pohltila říše. Quisling byl nakonec jen loutka, všichni ho nenáviděli a byl jen pro smích. Nedokázal získat ani trochu moci, kolik si přál. Narodil se v roce 1887 a po přísné domácí výchově nastoupil na vojenskou akademii a stal se majorem. Zasáhl ho hladomor v Rusku, nemoci, hlad, bída, smrt milionů lidí… Quisling byl poslán na Ukrajinu, aby koordinoval pomoc a pracoval pro humanitární výbor ligy národů v Rusku, díky čemuž viděl zkázu na vlastní oči – vnímal to tak, že komunismus je živnou půdou utrpení a nerovnosti. Jako atašé v Moskvě zastupoval britské zájmy, a z UK získal dokonce i řád. Následně se vrátil do Norska, a zastával čím dál více vyhrocené názory vůči komunismu v Rusku, jehož vliv považoval za hrozbu i ve své zemi. Velká krize přinesla do Norska stávky a Quisling se obával, že se na jejich základě rozšíří komunismus. Rozhodl se vstoupit do politiky, nejdříve se stal ministrem obrany, ale byl neúspěšný. Jeho vláda padla, a tak se rozhodl inspirovat v Německu. Po vzoru nacistů založil Národní svaz a polo bojové jednotky, aby Norsko sjednotil. Probíhala cenzura tisku, zákaz stávek, sterilizace nežádoucích osob… Ale na rozdíl od nacistů nezmiňoval antisemitismu a strana byl vázaná na křesťanství, nikoliv sociální demokracii jako v Německu. Quisling také nebyl na rozdíl od Hitlera charismatický řečník, a tak se jeho strana při volbách nedostala do ani parlamentu a skončila na okraji politiky jako extremistická frakce. Quisling chtěl provést převrat, vytvořit novou vládu a pak umožnit vylodění Němců v Norsku. Předal nacistům tajné informace o obranných dohodách UK s Norskem. Nacisté plán schválili a Quisling se ocitl na špičce norské politiky, dokonce se sešel na audienci s Hitlerem. Německo mělo pomoct, aby spojenci neobsadili Norsko. Jenže nakonec nacisté k překvapení Quislinga napadli Norsko a Dánsko a jejich velká operace byla úspěšná. Quisling se stal přes noc zrádcem, a to především v Londýně, odkud z exilu vládl norská král. Ten Quislingem opovrhoval a odmítl přijmout jeho vládu. Hitler nakonec do vedení Norska dosadil svého muže, aby Norsko dostal pod přímou kontrolu říše a národ nakonec kapituloval. Quisling se pořád snažil – chtěl vytvořit gardu norských dobrovolníků pro vůdce. Jeho legionářská jednotka nakonec skončila při dobývání v Rusku a byla rozpuštěna, protože špatně fungovala. V Norsku bojovalo s nacisty hnutí odporu, které podporovali Britové. Jejich úspěšné sabotáže a spojenecké útoky nacisty pravidelně oslabovaly. Quisling se stal roku 1942 ministerským předsedou, i přesto že bylo Norsko stále součástí říše. Jednalo se pouze o loutkový titul, ale byl hlavní strůjcem represí a musel se obrátit proti vlastním lidem. Výměnou zato měl formální funkci a hlavu na poštovní známce. Domácí hnutí odporu sílilo a Quisling zavedl brutální odvetná opatření, popravy, nacistické represe… Zapojil se i do odvážení židů do koncentračních táborů a stal se tak v podstatě válečným zločincem. Dokonce zavedl povinné odvody do německé armády z norských mladých mužů, povinné praco