Království

Jeruzalém je město plné rozporů. Je snad nejkrásnější na světě, ovšem panuje tady mezi lidmi napětí. Už v hluboké historii se ho mnoho stran pokoušelo vlastnit. Pro všechny náboženství mělo zásadní význam. Příběh začíná už tisíc let před naším letopočtem v zemi Canaan. Izraelité věřili, že Bůh jim zemi dal jako svatý dar. Ovšem tam už žili lidé, tak se jich prostě jednoduše zbavili a provedli genocidu. Pak vznikly izraelské kmeny, které byly slabé, protože nebyly jednotné. Bylo potřeba zvolit krále, tím se stal Saul. Byla jen otázka, kdy se pak Izraelci utkají s Filištíny. Ti byli jejich sousedy a přirozenými nepřáteli. Právě tam vznikla legenda o Davidovi a Goliáši. David se postavil do čela Saulova vojska a vyhrál v podstatě předem prohraný boj. Za to byl oslavován, až se Saulovi zajedl. Pokusil se ho zabít a David skončil ve vyhnanství. Když se po letech vrátil, opět zuřila válka. Saul během ní zemřel. David ho nahradil a vybral nové hlavní město země. Tím se stal Jeruzalém, menší pevnost, která vůbec nevypadala, že by měla být něčím významná. Ovšem David ji dobyl, udělal ji politickým centrem a nechal do města převést archu úmluvy. Ta platila za nejzásadnější relikvii v náboženském světě té doby. Obsahovala svitky se slovy božími. Kdo měl archu, měl boha. Nastal mír, ovšem David morálně selhal. Uviděl ženu Batshebu, do které se zakoukal a musel ji mít. Nechal zabít jejího manžela a s Batshebou brzy čekal potomka. Ovšem spustil se řetězec událostí, který zpečetil Davidův osud. Stal se terčem kritiky, lidé ho začali soudit. David se nedal a Batshebu si vzal. Jeho rodina už ale nenašla nikdy klidu. Po jeho smrti nastaly pochyby, co bude s královstvím, co bude se svatým městem? Neplatilo totiž, že na trůn sedá syn krále. Batsheba si ale zajistila předem Davidovu přízeň. Jeho nástupcem se tedy stává její a jeho syn – král Šalamoun. To byl velmi drsný, vypočítavý a chladný muž. Ten okamžitě provedl palácovou čistku a nechal pozabíjet všechny své bratry a všechny další významné muže u dvora. Byl to diktátor, ale uměl z města udělat ještě zásadnější místo. Nechal v Jerusalémě postavit chrám pro izraelského boha. Tam nechal umístit archu úmluvy. Chrámová hora je dnes naprostým fenoménem. Šalamoun ale vedl království tak pevnou rukou, že začaly narůstat nepokoje a snahy ho sesadit. Chystané povstání Šalamoun potlačil, smítko vzpoury už ale vyklíčilo. Musel si už pořád dávat pozor na svůj život. Pak brzy zemřel. Po jeho smrti se Izrael znovu rozpadl. Tentokrát na dvě království – Severní Izrael a Judské království. Celky proti sobě válčily. Dodnes jsou komunity proti sobě a debaty se vždy vrací k událostem kolem doby krále Davida. Šalamoun se neměl stát nástupcem. Odtud se vine pevná linie sváru až dodnes.