Austrálie: Po stopách předků (2)

Tento díl začíná na pohřebišti megafauny. Jde o velké klokany, plazy a vačnatce obrovských rozměrů. Ještě nedávno si lidé mysleli, že tato zvířata vyhynula před příchodem lidí nebo s příchodem lidí, kteří měli způsobit jejich vyhynutí. Ale nové vykopávky by mohly dokázat, že tito tvorové žili vedle lidí dlouhých 25 000 let. Až příchod doby ledové zapříčinil jejich vyhynutí. Lidé se ale nevzdali a dokázali přežít i dobu ledovou, což dokládají zachovalé stopy poblíž jezerního systému. Lidem pomohla přežít dobu ledovou jejich znalost zdrojů vody a jídla. Lidé ale také svoje zdroje změnili, například jedli více plazy, rostliny buše a larvy. Době ledové dominovaly velká sucha, lidé je přežili v nížinách, v jeskyních a po velkém suchu na ně čekalo globální oteplování a zvednutí hladiny oceánů o 130 metrů. S každou změnou se obyvatelé Austrálie naučili novým způsobům přežití, a i když zvířata vymírala, objevovala se nová a lidé tak s trochou šikovnosti měli možnost výběru potravy. Zvednutí hladiny oceánů znamenalo odtržení Tasmánie, Nové Guiney a zatopení části kontinentu, ale také to znamenalo nové přeskupení kultur a kmenů.