Jak spí zvířata

Spánek patří k nejzákladnějším funkcím organizmů. Má mnoho podob, přizpůsobuje se daným životním podmínkám, ale je součástí života od prvopočátků evoluce. U zvířat je spánek jednou z nejméně prozkoumaných součástí jejich chování. Primáti orangutani mají stejné spánkové fáze jako lidé – rem a non rem. Při fázi rem je mozek vysoce aktivní, ale tělo je ve spánkové paralýze. Při fázi non rem mají mozkové buňky pravidelnou aktivitu, zkušenosti nabyté během dne se ve spánku opakují a informace se upevňují. Kognitivní funkce se po kvalitním spánku zlepšují, kvalita spánku ovlivňuje výkonnost mozku. Orangutani lépe plní zadané úkoly. Včely mají jednoduchý mozek a spí poměrně dlouho. Dělnice 9 až 10 hodin a sběračky pylu 7 hodin a to převážně v noci. Při nedostatku spánku jsou méně efektivní ve své činnosti, mnohem méně komunikují. Spánek výrazně ovlivňuje jejich výkon. U slonů může fáze non rem probíhat vestoje, při fázi rem sloni leží. Podle výzkumu sloni v přírodě téměř nespí. Je to dáno náročnou potřebou krmení. Pro některá zvířata může být spánek potenciálně smrtelný. Lachtanu jihoafrickému ve vodě hrozí, že by se mohl ve spánku utopit. Proto spí jen jedna polovina jeho mozku. Druhá je bdělá a zajišťuje dýchání. Lachtani ve vodě potlačují fázi rem, ale na souši u nich probíhají obě fáze. Bernešky velké na vodě během spánku pádlují nohama a spí oběma hemisférami mozku. Totéž provozují pravděpodobně i za letu na dlouhé vzdálenosti. V aktivní spánkové fázi se mozková aktivita olihní, jejíž předkové žili na Zemi již před 500 miliony lety, projevuje zbarvením jejich kůže, ztrácejí tak obezřetnost. Mladí jedinci olidní spí také delší dobu fází rem stejně jako mláďata ptáků a savců. Také mořský plž, zej kalifornský, s jednoduchou nervovou soustavou, který je vývojově starší než olihně, je ve dne aktivní a v noci spí a dodržuje stejný rytmus jako člověk.