Zrod impérií: Starověké Řecko - 1. část

Starověké Řecko nepředstavuje jedna jednotná říše, ale městské státy a jeho vliv je patrný i v mnoha dalších oblastech světa. Jeho vznik se datuje do 10. století př.n.l., když se objevily první řecky psané texty. Řekové byli a jsou národem mořeplavců a jejich život je spjat s mořem mnohem více než u ostatních zemí. Už ve starověku zde žili dodnes slavní architekti, filozofové, matematici a myslitelé. Významné místo v starořecké filozofii zaujímali bohové, z nichž každý vládl určité oblasti lidské činnosti a života. Nejvyšším božstvem byl Zeus, bůh dubu, jehož socha v Diově chrámu v Olympii figuruje mezi sedmi divy světa … Za první řeckou civilizaci lze počítat Mínojce z doby bronzové, jejichž sídlem byl Knóssos na Krétě. Trvala od roku 3700 do roku 1200 př.n.l. a zanechala za sebou významné palácové komplexy stejně jako díla vědecká a umělecká. Mezi další významná střediska Mínojců patří Faistos a ostrov Théra, dnešní Santorini. Mínojce vystřídali Mykéňané, stavící mohutné pevnosti mnohdy přirovnávané k egyptským pyramidám. Těžba kamenů na jejich stavbu vyžadovala organizovanou práci. Mykéňané si budovali honosné hrobky a pozůstatky jejich civilizace ukazují, že ve společnosti existovala nesmírně bohatá nejvyšší vrstva. V následujícím tzv. geometrickém období se dostaly je slovu městské státy, které se mnohdy nacházely i mimo území dnešního Řecka. Patřil mezi ně Korint, významné centrum obchodu a námořního loďstva se dvěma velkými přístavy. Už tradičně byli Řekové udatní bojovníci a právě korintské období obohatilo jejich výstroj o důmyslně tvarované helmice. Apollónův chrám na akropoli umožňoval kontrolovat okolní krajinu. Na území dnešní Itálie leží Paestum, původním jménem Poseidonia, s rozvalinami tří dórských chrámů, z nichž asi nejznámější je Neptunův chrám. Selinunte, řecké město na jihozápadním pobřeží Sicílie, nemělo dlouhého trvání. Rovněž na území dnešní Sicílie se rozkládaly Syracusy s proslulým divadlem, a také Taormina. Nejvýznamnějším řeckým státem byla Sparta. Její těžkooděnci zvaní hoplíté se vyznamenali v období perských válek, během nichž se Peršané pokoušeli vniknout do Řecka pod vedením Daria a později jeho syna Xerxése. Právě Sparťanům, přestože byli v početní menšině 300 mužů, se podařilo v bitvě u Thermopyl na čas zadržet perské vojsko. V následujícím období postupně roste a sílí vliv Athén, kde se začíná jasně projevovat posun k demokratickému zřízení. Athény se stávají skutečným centrem starověkého Řecka a působí zde četní dodnes vysoce uznávaní filozofové a představitelé kultury a umění.