Věda versus Bůh (2)

Po krátkém úvodu je tu téma tohoto dílu- vývoj života podle historických domněnek a nyní. V roce 1859 přišel Darwin se svou knihou o původu druhů, která lépe vysvětluje dosavadní teorie o Bohu- stvořiteli všeho. Svým zkoumáním vlastně Boha eliminuje, našel logické vědecké vysvětlení, které s něčím jako je Bůh nepočítá. Ti, kteří uvažují starým způsobem, se darwinismu děsí, Genesis je pro ně snazším vysvětlením. Darwin však nebyl ateista, po studiu medicíny chodil na Cambridge a stal se lodním přírodovědcem. Na lodi, která měla vylepšit a zpřesnit mapy, cestoval po světě, zaujaly ho drobné rozdíly na zobácích ptactva- drozdů a pěnkav. Vše si pečlivě zaznamenával, kreslil a sbíral exempláře. Po návratu z cest stále dumal nad tím, co vlastně vypozoroval, šlo o přirozený výběr a vývoj. Ti, kteří přežijí, jsou jiní než ti, kteří nepřežijí. Všechny formy života se stále vyvíjí a pochází z jedné buňky. V roce 1859 Darwin své myšlenky vydal a nečekaně získal podporu u církve. Mnozí však odmítli myšlenku, že má člověk něco nebo dokonce mnoho společného s opicemi, prasaty a dalšími neoblíbenými tvory. Darwin sám nezavrhoval Boha a snažil se udržovat vůči náboženství respekt. Mnozí však využili Darwinových výsledků k boji proti církvi. O evoluci života vypovídají také fosilní pozůstatky, vědci z nich dokážou zjistit mnoho informací. Ve Skotsku byly objeveny tzv. stromatolity, které jsou 3 a půl miliardy let staré. Z jednobuněčných organismů se postupně staly mnohobuněčné, po kambrijské explozi evoluce se objevily složitější rozmanité organismy. Příkladem tvora v přechodu je akantostega, jejíž ploutve se jasně přeměňují na končetiny, sloužící k pohybu na zemi. Co je ale hnací silou evoluce? Je to Bůh, náhoda nebo nějaký záměr? Genetika završuje Darwinovu práci, DNA se předává z generace na generaci s tím, že se vždy lehce liší a vyvíjí. Lidský genom se skládá z 3 miliard písmen DNA, ta se mohou změnit i v průběhu života a tak dochází k jakýmsi mutacím či chybám. Vysoké množství mutací pak znamená nový druh. Otázkou zůstává původ samotné genetické informace- samotného života. Vědecké vysvětlení není úplně jasné, jde o kombinaci mnoha proměnných, které ve výsledku vytváří podmínky pro život. Myšlenka, že vše vzniklo během pár dní jakýmsi stvořitelem – Bohem, je nereálná, pokud je Bůh tvůrcem, pak stanovil zákony a postupně stvořil současný svět. Z toho plyne myšlenka, jestli je výsledek dobrý a proč Bůh stvořil tzv. přirozený výběr a existenční boj, počítající mnohdy s bolestivou smrtí. Mechanismus evoluce je drsnou záležitostí a končí vždy smrtí. Bůh se tedy zdá být spíše zlým tyranem. Jediné vysvětlení je takové, že bez zla by nebylo dobro. Zvláštní je také vědci dokázaný vývoj člověka, který je výsledkem tolika náhod, že ho nelze považovat za záměrný. V závěru je tu přirovnání k Genesis, jejíž autor ačkoliv nejspíše nevěděl nic o biologii, v podstatě popsal vznik vesmíru a života. Píše o světle- velký třesk, vzniku moří, evoluci života a explozi evoluce v oceánech. Krátkým shrnutím a několika převážně skeptickými názory co se existence Boha týče díl končí.