Závod o dobytí vesmíru

Po krátkém úvodu se věnujeme vesmírným programům USA a SSSR za studené války. Ty navázaly na technologický vývoj za 2. Sv. války, zásadní roli hrála německá raketa V-2 a němečtí vědci, které si velmoci po válce rozebraly. V květnu 1945 jsou do USA naverbováni Wernher Von Braun a s ním další vědci, kteří pracovali na V-2. Vesmírný závod měl zpočátku za cíl, dostat do vesmíru lidmi vytvořený objekt- družici. V tomto triumfoval SSSR, když 4. října 1957 úspěšně vypustil Sputnik. USA musely reagovat, vznikla NASA, která se mimo jiné pustila do experimentů se zvířaty- než pošle do vesmíru člověka. Nejznámější je však sovětský pokus z 3. listopadu 1957, kdy byla ve Sputniku 2 fena Lajka. USA poslaly šimpanze a za cíl měly, aby se i vrátili. Novým cílem se stal Měsíc, 12. dubna 1961 Sověti prvně dostali do vesmíru člověka- Yuri Gagarina. V podstatě letěl na upravené balistické střele a byl pouhým divákem. Vše řídil počítač, on mohl přepnout na ruční řízení, kdyby se vyskytly problémy. Kennedy přišel v květnu s odvážným plánem, kterým by Sověty konečně předčil- přistáním člověka na Měsíci do konce desetiletí! K tomu vedla dlouhá cesta, už měsíc po Gagarinovi letěl na oběžnou dráhu Alan Shepard. 1. července 1961 vzniká Marshallovo vesmírné letové středisko. Ředitelem je jmenován Von Braun. 16. června 1963 SSSR posílá do vesmíru první ženu- Valentinu Tereshkovou. Ta 48x obletí Zemi a stráví ve vesmíru více času, než všichni předchozí dohromady. 18. března 1965 Alexei Leonov vystupuje do volného prostoru- do vesmíru. SSSR tak vyvinul použitelný skafandr a jakousi přechodovou komoru. Objevilo se několik problémů, např. nafouknutí skafandru. Ten musel postupně vypustit, aby se vešel zpět do komory a lodi. Všechny sovětské a americké úspěchy však byly daleko od amerického cíle- přistání na Měsíci. Museli vymyslet, jak na Měsíci přistát, jak z něj zase odstartovat a vydat se zpět k Zemi a opět bezpečně přistát. Jako nejlepší se jevila metoda spojení dvou modulů. Proběhlo mnoho testů a letů, Sověti si brzy uvědomili, že o svůj náskok přišli. Projekt Apollo úspěšně pokračoval, zato Sovětům se s raketami N1 nedařilo. 14. září 1968 sovětské plavidlo oblétá Měsíc a vrací se bezpečně na Zemi, USA tak znovu ztrácí. To se mění s Apollem 8, kdy astronauti krouží kolem Měsíce. V lednu 1969 jsou dvě rakety Sojuz vypuštěny na oběžnou dráhu, astronauti přejdou z jedné rakety do druhé a vrátí se na Zemi. Apollo 9 testuje lunární modul a skafandr, který by měl obstát i na Měsíci. 18. května 1969 Apollo 10 znovu oblétá Měsíc a provádí vše kromě přistání. NASA je připravena a 16. července 1969 vzlétá Apollo 11 s trojicí Neil Armstrong, Michael Collins a Buzz Aldrin na palubě. 4 dny po startu lunární modul dosedá na povrch Měsíce, Armstrong a Aldrin sestupují a zazní legendární věta. O další 4 dny později je trojice vyzvednuta z oceánu a USA mohou slavit. Závod tím skončil a NASA se stala běžným úřadem. Z 4% z HDP nyní získávali jen asi 0,5%. Nixon na Kennedyho nenavázal, také sovětský program změnil priority. Nyní se mise změnily na dlouhodobý pobyt ve vesmíru. Kolem nás krouží vesmírná stanice a povrchy planet zkoumají sondy- vozidla, stroje. Úspěch Sojuzu 11 a jeho posádky, která byla ve vesmíru 23 dní, se změnil v tragédii, když se při přistání udusili. Předčasně se jim