Starověké Řecko: Příběh divadla (1)

Dr. Michael Scott se zajímá o řecké divadlo. Film Trojanka patří dodnes ke klasice. Klasikou byla ovšem už Euripidova hra. Řecké divadlo ovlivnilo celou naši civilizaci. Prvopočátky dramatu leží v Athénách. Dějiny divadla jsou i dějinami samotných Athén, vše bylo úzce propojeno. Koncem 6. století před n.l. se Athény staly místem vzniku demokracie a divadla, dvou vzájemně propojených inovací, které na dlouhou dobu ovlivnily další vývoj naší civilizace. V 5. století dochází ke změnám v architektuře, sochařství a dalších oborech. Příběhy a mýty byly zpracovány jen jako vyprávění – Athéňané přidali živé herce – lidé si najednou nemuseli příběhy představovat, ale vidí ho před sebou. Byla to naprostá novinka. Klasické řecké drama bylo odlišné od dnešního pojetí divadla. Herci byli jen 3 až 4 a k tomu sbor, který zpíval písně a tančil. A všichni měli masky. Dnešní pojetí tragédie je také odlišné – pro nás je tragédie příběh se smutným koncem – pro Řeky to byl příběh, který nekončil jednoznačně a nutil publikum k obtížnému rozhodování, jak by se ve stejné situaci zavolali oni. Sofoklův Oidipus i přes počáteční věštbu, že zabije svého otce a vezme si matku, během života učiní mnoho svobodných rozhodnutí, které ho k předpovězené situaci dovedou. Nakonec se sám oslepí. Děj tragédií se vždy odehrával daleko od Athén, v jiném městě či zemi a po třech tragédiích vždy následovala satyrská hra. ty se nedochovaly, na rozdíl od komedií. Komedie byly velmi aktuální a zabývaly se problémy tehdejších Athén. Snažily se přímo ovlivnit Athénskou politiku. Bohem divadla byl Dionýsos, proto se badatelé domnívají, že vznik divadla nějak souvisí s oslavami a písněmi na Dionýsovu počest. V athénském divadle se také konaly velké Dionýsie – soutěže v dramatu a náboženská slavnost. Ta začínala průvodem s obětními zvířaty. Pití vína a tanec vás mělo přivést blíže k bohu. Nasazování masek vás mělo proměnit v někoho jiného – es stasis (ze sebe ven), a odtud pochází naše slovo extáze. Společným průvodem se publikum naladilo an společný zážitek, sledování dramatické soutěže. Ještě předtím se konalo několik obřadů. Díla tří dramatiků se hrála celých 5 dní. Během napadení Athén perskými hordami byl vydán výnos, kterým bylo rozhodnuto, že Athéňané vyklidí město a stáhnou se na ostrov. Peršané vyplenili město a pobořili chrámy. Athénská flotila ale Peršany v bitvě u Salaminy porazila. A přímo v této bitvě u Marathonu byl i Aischylos. Byl nejen dramatikem, ale také vojákem. Za svůj život napsal přes 90 her a nejpůsobivějším z nich jsou právě Peršané, hra, která se kompletně dochovala, a která vznikla pouhých 8 let po oné vítězné bitvě. V roce 442 př.n.l. vyhrál Sofokles Dionýsie se svým dramatem Antigona – drama řeší následky špatných rozhodnutí. Antigona. Komedie se naopak vysmívaly soudobým nešvarům, dokonce i konkrétním občanům města, kteří seděli v hledišti. V komediích se objevují zvířecí sbory, mimořádně osobní, až dětinské urážky, komedie se odehrávají na nejneuvěřitelnějších místech včetně podsvětí. Známým autorem komedií byl Aristofanes. Ve svých hrách si mnohokrát vyřizoval účty s konkrétními lidmi ze svého okolí. Athény jsou kolébkou demokracie, a také kolébkou divadla. Divadlo byla instituce propojující všechny prvky athénské společnosti.