Brazilská vysočina

Brazilská vysočina se dříve rozkládala na ploše 2 milionů km2, dnes je to 300 000 km2. Přesto zde žije zajímavá a odolná fauna, která se přizpůsobila drsným klimatickým podmínkám. Jižní část vysočiny tvoří travnaté pláně, které jsou domovem mravenečníků velkých. Ti se živí termity, kteří si zde budují množství pevných mohyl. Mravenečníci silnýma nohama s ostrými drápy stěny mohyl boří a lepivým jazykem dlouhým 60 cm vytahují termity. Spotřebují jich až 30 000 denně. Naproti tomu mravenci si rádi pochutnají na termitích larvách a vajíčkách. Po několik týdnů trvajících deštích, kdy se rojí obrovská hejna nově vznikajících kolonií termitů, mají mravenečníci o potravu postaráno… Pásovci jsou hbití tuneláři a v jejich opuštěných chodbách nalézají úkryt sýčci králičí. Ti se stejně jako psi hřivnatí žijí hmyzem. Severní část Brazilské vysočiny nabízí ještě drsnější podmínky pro život, zejména v období sucha. Na skalnatých výběžcích žijí malpy, poletují zde kolibříci a všichni se společně chrání před divokými vosami. Tlupu malp vede alfa samec, který v období sucha vyhledává potravu a vodu. Vede své svěřence na místa, kde stále ještě mohou nalézt plody, byť nezralé a těžko stravitelné, a také nezbytnou vodu. Pouze na severu žije mezi kamením i moko, který se živí listy. Jeho velkým nepřítelem je hroznýš královský, před nímž ale mokové dokáží své soukmenovce účinně varovat … Období sucha, kdy přichází hlad a není dostatek vody, trápí stejně tak pláně jako kamenité oblasti Brazilské vysočiny. Hladoví i pásovec a samice mravenečníka spolu s mládětem se vydávají na cestu za potravou. Ve svých pevnostech, v naprosté tmě pokračují v hemžení termiti, jejichž úkolem je život královnu produkující feromony a dožívající se až 10 let. Královna dokáže naklást až 1 000 vajíček za den … Zatímco všichni očekávají déšť, objevují se první bouřky. Ty ale často vyvolají požáry, když blesk zažehne vyprahlou trávu. Zatímco termiti jsou v bezpečí v termitištích, pro ostatní zvířata je větrem se šířící požár velmi nebezpečný. Když matka mravenečníka hledá své mládě, najde ho již mrtvé … Konečně se ale spustí déšť a během několika dnů příroda jako zázrakem ožívá. Zvířata se mohou napít a dopřát si příjemné koupele ve vodě a v blátě. Pásovci se věnují milostným hrám a brzy se všude objevují mláďata. Mladí sýčci králičí se učí lovit a rozeznávat nebezpečí, například v podobě jestřábů. Dosyta se konečně mohou najíst i psi hřivnatí, lovící především v noci, a také nanduové, největší ptáci Jižní Ameriky. Po několik týdnů se v noci na termitištích objevují světélkující červi, kteří v nich žijí spolu s termity a vábí k sobě hmyz. Existují různé, odlišně fungující druhy termitů, kteří spolu žijí v jednom termitišti. Konzumují i nízkokalorické trávy, které by větším býložravcům nestačily, takže se na zdejších pláních nevyskytují… Na severu je doba sucha ještě krutější a malpy jsou nucené putovat daleko za stromy, z jejichž plodů, které přímo nejedí, vysávají šťávu. Když není k dispozici listí, ožírají mokové kůru, pokud je to ale blízko kmene, strom uhyne … A když se konečně i tady spustí déšť, stačí krátká doba, aby vše ožilo a Brazilská vysočina se znovu stala krajinou hojnosti…