Neobjasněné případy NASA (1)

28. března 2005 astronauti, kteří pracují ve volném prostoru na opravě orbitální stanice, zahlédnou pětici neznámých světel. Astronauti okamžitě informují řídící středisko. Svá pozorování však nejsou schopni podpořit nějakým důkazem. Kamery orbitální stanice nic nezaznamenaly. Jeden z vědců NASA si vyhledá satelitní snímky a na nich najde skutečně podivnou formaci pěti světel. Podivná pětice světel se může zdát skutečně jako nějaké UFO, vědci se však nakonec shodnou na tom, že se jedná o rybářská hlubinná světla, která se u pobřeží jižní Ameriky používají na lov chobotnic. Rotace Země způsobila, že astronauti měli pocit, že světla v prostoru letí. 800 miliónů kilometrů od Země se nachází Jupiterův měsíc Europa. Tento měsíc je pokryt ledovcovým povrchem a je protkán podivnými červenými čarami. Mezi vědci se objevil názor, že by tyto čáry mohly být vytvořeny mikroorganismy podobnými mikroorganismům, které v nehostinných podmínkách naší Země vytvářejí také takováto podivná zabarvení. Sonda Galileo povrch Europy v roce 1995 vyfotila a Hubbleův teleskop v roce 2013 zaznamenal tryskající vodu na povrchu tohoto měsíce. Podmínky, které na Europě panují, sice nejsou vhodné pro život člověka, nicméně je možné, že jsou dostatečné, aby na tomto měsíci život v nějaké podobě vznikl. Na jednom z posledních letů programu Apollo došlo k podivné příhodě. Astronauti Apolla 16 sbírali na povrchu Měsíce horniny. Svou činnost si mapovali pomocí filmových kamer, které měli umístěny na povrchu řídícího modulu. Když došlo k vyhodnocení záznamů z jedné z kamer, vědci nevěřili svým očím. Na záznamu v těsné blízkosti astronautů se nacházel podivný diskovitý předmět. Astronauti si nebyli vědomi, že by se cokoliv v jejich blízkosti nacházelo. Byla posádka Apolla 16 sledována při své práci mimozemšťany? Záhada, která dlouhá léta vědcům nedala spát, se vyřešila v roce 2004. Vývoj zobrazovací techniky umožnil prozkoumat záznam ve větším rozlišení. Rázem byla záhada vyřešena. To, co se jevilo jako létající talíř, byl ve skutečnosti reflektor, kterým si sami astronauti na svou práci svítili. 15. února 2013 nastal podivný úkaz, při kterém došlo k většímu poničení ruského města Čeljabinsk. Obyvatelé viděli, jak na jejich město letí podivná zářící koule, která v jednu chvíli vybuchla. Následná tlaková vlna poničila město. To, co se zprvu zdálo jako útok rakety, se ukázalo být pádem velkého meteoritu. Meteoritu, který byl sice dost velký, aby město poničil, ale na druhou stranu měkký, a tak jeho rozpad zabránil mnohem větším katastrofám, než kdyby se jednalo o klasický tvrdý meteorit. V březnu 2012 vědci pozorovali podivný úkaz na našem Slunci. Zdálo se, jako by ke Slunci přiletěla ohromná vesmírná loď, která je větší než naše Země a pomocí jakýchsi kabelů začala ze Slunce čerpat energii. To, co zprvu vypadalo velmi zlověstně a dostalo přezdívku Hvězda smrti, mělo však jednoduché vysvětlení. Jednalo se o magnetickou bublinu. Bublinu, která následně odletěla do vesmíru, kde vybuchla. Jeden z astronautů, kteří přistáli na Měsíci, Buzz Aldrin vyprávěl, jak na Měsíci viděl podivné záblesky. Jeho pozorování popsali i jiní z astronautů, kteří Měsíc navštívili. Astronaut Edgar Mitchell bez vědomí NASA prováděl své telepatické výzkumy. Byl totiž přesvědčen, že světelné záblesky by mohly být formou energetického přenosu myšlenek. Nedosáhl však žádných výsledků. NASA vybavila další astronauty speciálními brýlemi, které skutečně světelné záblesky zaznamenaly. Záblesků je však více v části cesty na Měsíc, kdy se astronauti Měsíci přibližují. Dodnes se tedy neví, co světelné záblesky způsobuje. Američtí vědci v roce 1984 nalezli na povrchu Antarktidy meteorit, o kterém jsou přesvědčeni, že pochází z Marsu. Podle výzkumů je starý zhruba 16 miliónů let. Tehdy byl Mars pokryt vodními oceány. Mars byl zasažen velkým meteoritem a části vyvržených hornin po srážce odletěly do vesmíru. Později část z nich dopadla také na Zem. UKONČENÍ V KARTĚ POŘADU