Velký muftí

Muhammad Amin Al-Husajní byl celý život kontroverzní postavou. V pouhých 26 letech se stal velkým muftím, duchovním a politickým vůdcem, ke kterému vzhlížely statisíce palestinských Arabů. Jedná se o osobnost, která dodnes rozděluje názorově jak židy tak Araby. Pro mnoho židů je tento nacistický kolaborant jasný důkaz toho, že všichni Arabové židy nenávidí, a proto jednoznačně podpořili jejich vyhlazení. Slovy samotného muftího: „Zabíjejte židy, kdekoliv je najdete. To potěší Boha, dějiny i náboženství.“ Al-Husajní si byl plně vědom probíhající genocidy, kterou nacisté prováděli na evropských židech. Pro Araby je však spíš mužem, který se snažil hájit a chránit své arabské obyvatelstvo na území, které už nebylo jejich. Současně nejde jen o otázku historie, neboť jeho činy mají dopad i na současný Blízký východ. Al-Husajní se narodil se do bohaté rodiny vlastníků půdy nedaleko Jeruzaléma. Na začátku 20. století byla celá oblast převážné pod kontrolou muslimů a žilo zde daleko více muslimů než židů. Když se během 1WW rozpadla Osmanský říše, přešla Palestina pod kontrolu Britů. Palestina měla velký význam z hlediska ochrany Egypta a Suezského průplavu. To bylo pro Brity důležité, proto podporovali Araby a Al-Husajní byl ochoten s nimi skrz slib vlastního arabského národa spolupracovat. Jenže na území Palestiny se stěhovalo čím dál více židů, včetně sionistů, kteří chtěli vlastní stát. Britská vláda proklamovala, že je pro vytvoření židovského národa v Palestině, což naštvalo Araby – UK najednou podporovali vlastní zemi židů, ale o palestinských Arabech se nezmínili slovem. Britové tamější arabské obyvatelstvo považovali za nesoudržné společenství míšenců, což Al-Husajního nakonec dovedlo až ke kolaboraci s nacisty. Odmítal přihlížet tomu, jak Britové předají jeho zemi jinému národu. Al-Husajní se stal za podpory Britů velkým muftím, vůdcem všech muslimů v Palestině, a to i přesto, že mu bylo pouze 26 let a neměl potřebné vzdělání, protože studium teologii přerušil. Al-Husajní se stal silným politickým hráčem v blízkovýchodní politice, jeho moc a autorita stále rostly. Když se k moci dostal Hitler, spousta židů se začalo přesouvat do Palestiny. Hněv muslimských Arabů se vymykal kontrole. Al-Husajní informoval Německo, že arabští muslimové projevují nacistickému režimu sympatie, zatímco Britové měli za to, že sionisté civilizují zaostalou Palestinu. Demonstrace a stávky Arabů nakonec ochromily celou oblast, zavládlo násilí, ničení infrastruktury, útoky arabských gangů na židy... Britové se v regionu snažili udržet mír, ale to vedlo jen k arabskému povstání. Navíc muslimové odmítali i britské návrhy na rozdělení Palestiny. Britové Al-Husajního zbavili jeho funkce, ten utekl ze země a z exilu řídil dál válku proti Britům. Nakonec se setkal s Hitlerem, který sice Palestinu jako svobodný stát neuznal, ale slíbil muftímu se židovskou otázkou pomoc. Pak začali nacisté budovat koncentrační tábory. Al-Husajní přesně věděl, co se v nich děje, zatímco se zasazoval o to, aby místo Palestiny byli židé posíláni do koncentračních táborů v Polsku. Spolu s nacisty také sabotovali snahy spojenců na Blízkém východě. Když muftímu bylo jasné, že Německo bude poraženo, chtěl uprchnout před spojeneckými silami. Dožil v egyptské Káhiře, kde jako hrdina dostal pol