Zaříkávač Andre Hartman

Jihoafričan Andre Hartman, který se narodil v roce 1953, je světově uznávaný potápěč, podvodní kameraman, znalec a ochránce velkých bílých žraloků. Velký bílý žralok byl v minulosti považován za lidožravého. Hartman byl první, který se k nim cíleně v Gansbaai začal potápět bez ochranné klece. Vůbec poprvé se s velkým bílým setkal v roce 1977 a v dalších letech neustále posouval své hranice. S hledačem pokladů Charlesem Shapirem, našli v roce 1983 vrak Johanna a vylovili tři tuny stříbra. Jihoafrická vláda poté tuto činnost zakázala a Hartman se začal systematicky potápět za velkým bílým. Naučil se holou rukou nad hladinou otevírat žraločí tlamu. Článek uveřejněný v National Geographic způsobil boom a do Jihoafrické republiky se začali sjíždět zvědavci a zájemci o podívanou. Pro Hartmana to byl dobrý byznys. Po filmu Čelisti začalo však masové vybíjení velkého bílého žraloka. Hartman ale našel spojnici mezi lidmi a žraloky. Tvrdí, že se člověk žraloka bát má, ale nemá panikařit. Žraloci jsou velmi zvědaví a zakusují se především do měkkého materiálu, který je pro ně jedlý. Předměty z tvrdé hmoty nechávají na pokoji. Sám utržil kousnutí žralokem do pravé nohy, které si vyžádalo 25 stehů. Podle Steve Lichtaga, autora filmu Carcharias – Velký bílý, který se s ním potápěl v Jižní Africe, má Hartman práh sebezáchovy jinde než ostatní lidé. Cestovatel a dokumentarista Petr Horký s ním také točil. Je přesvědčen, že Hartman vždy zachovává klid a zvířata to vycítí. Rozumí chování a jazyku nejen žraloků, ale i dalších zvířat. Umí komunikovat s hady, včetně jedovatých, kteří jsou jeho dalším koníčkem. Hartmana nakonec zradilo zdraví. V roce 2004 měl první mrtvici a v roce 2011 druhou, po níž částečně ochrnul. Tým cestovatelů a dokumentaristů Srdcaři pozval v roce 2019 Hartmana do ČR. Hartmann absolvoval lázeňskou rehabilitaci v Teplicích, plavil se po Baťově kanálu a na festivalu Neznámá země ve Zlíně získal cenu Kantuta. Srdcaři mu nabídli i společné potápění v Jižní Africe. Hartman se cítil i přes své fyzické omezení šťastný. Dnes Hartman ve slabých chvilkách říká, že kvůli slávě a velkému bílému žralokovi ztratil, co měl a čím byl. Vrací se znovu ke čtení bible, ale miluje pohled na oceán. Blízkost oceánu ke svému životu potřebuje.