V Texasu

Americký prezident Andrew Jackson byl prvním politikem, kdo zahájil expanzi Američanů na západ. Díky Jacksonovi se tak stalo i za pomoci ozbrojených sil. Osadníci, kteří zamířili po roce 1819 do tehdejšího mexického Texasu, sem vyrazili za vidinou útěku před bankovní krizí. Ta postihla USA v roce 1819. Zprvu byli osadníci mexickou vládou vítáni. Důvodem byla snaha území zabezpečit proti nájezdům indiánských národů, což ozbrojení osadníci zvládali velmi dobře. Texas a Nové Mexiko bylo hlavně pro mladé muže šancí, jak rychle zbohatnout a přijít si levně k půdě. Tito osadníci si ale s sebou přivedli i otroky. To byl pro mexickou vládu problém, protože otrokářství bylo v Mexiku nelegální. V roce 1829 vláda oficiálně zrušila otroctví. Nicméně v Texasu byl tento zákon pokroucen a otrokářství zde vzkvétalo dál. O rok později vláda zakázala přivážení nových otroků do Texasu a vyslala sem armádu a celní úředníky, aby zde sjednali nápravu. To ale vyvolalo revoluci. V roce 1836 vypukly skutečné boje mezi mexickou armádou vedenou generálem Santa Annou a texaskými osadníky. Texas se ale celý vzbouřil až po masakru obránců pevnosti Alamo. V dubnu 1836 byla mexická armáda poražena v mokřadech San Jacinta. Mexiko uzná po této bitvě nezávislý Texas a Texasané si do své ústavy zanesli právo na držení otroků. V té době se v tehdejších Spojených státech začíná ujímat doktrína „Zjevného předurčení“, která tvrdí, že Američané mají Bohem dané právo expandovat od oceánu k oceánu. Podporuje ji populační exploze, kterou hlavně v první polovině 19. století USA prožívají. Část nových přistěhovalců ze západní Evropy se tedy vydává na západ. Nutí je k tomu i zjevné nepřátelství, se kterým se na východním pobřeží potýkají od zde už usazených Američanů. Zemí zaslíbenou se stává Oregon. Dosáhnout ho ale není jednoduché. Oregonská stezka, která spojuje „civilizaci“ s Oregonem, je dlouhá 3200 km. Průměrná cesta do Oregonu tak trvá půl roku. Po Oregonské stezce vyrážejí karavany přistěhovalců, na kterých ale vydělávají různí šizuňkové. Při vlastní cestě jsou indiánské útoky tím posledním nebezpečím, kterému poutníci čelí. Nové osadníky ohrožují nemoci a drsné počasí. Část putujících tedy svou cestu vzdává a vrací se zpět na východ, jiní ale zůstávají. Romantické představy narážejí na tvrdou srážku s realitou. Překvapivě velmi dobře v ní obstojí ženy. V roce 1845 připojuje americký prezident James Polk k Unii Texas, jeho snem je ale získat Kalifornii. Polk zahajuje dobyvačnou zištnou válku proti Mexiku. Americké armádě se podaří dobýt Mexico City a donutit Mexičany podepsat smlouvu z Quadalupe Hidalgo. Mexiko se vzdává dvou pětin svého území. Tato dobyvačná válka pak legalizuje otrokářství v nových amerických státech Kalifornii, Nevadě, Utahu, Arizoně a Novém Mexiku. USA se díky nově získanému území a jeho nerostnému bohatství stávají světovým ekonomickým tahounem a hlavním světovým hegemonem.