V moci ročních období

Arktida je v zimě velmi nehostinným místem a přežít zde jsou schopni jen tři velcí predátoři, vlk arktický, liška polární a medvěd lední. Vlk hledá potravu všude po pevnině, liška slídí na pobřeží po mršinách a lední medvěd loví na mořském ledu, na kterém je zcela závislý. Za tři měsíce, než se led rozmrazí, musí sežrat tři čtvrtiny potravy nutné na celý rok, aby si udělal zásoby tuku. Jeho hlavní kořistí jsou tuleni odpočívající na ledu. Podplavává kry, aby se k nim dostal blízko. I přesto se mu v zimě zdaří jeden pokus z pěti. Vlk arktický loví na pevnině zajíce polárního a jeho mladé. Loví ve smečce jako tým a ta musí v honbě za potravou propátrat stovky kilometrů. V červenci se sedm milionů čtverečních kilometrů ledu láme a je v pohybu. Tání je pro medvěda ledního nevýhodou a docházejí mu zásoby. Úspěšný je jen jeden z jeho dvaceti loveckých pokusů. Příležitostí pro lišku, která má v té době mladé, jsou miliony přilétajících a hnízdících alek malých. Číhá na ně na skalách a loví je ve štěrbinách. Medvěd lední se v té době pohybuje po pobřeží a paběrkuje v hnízdech alkounů, kde žere mláďata a vejce. Je hladový a přehřátý, protože slunce svítí dvacet čtyři hodin denně. Mláďata zajíců již vyrostla a shlukují se do skupin a vlk si musí hledat větší kořist. Ve smečce se vydává za pižmoni severními. Když znovu přijde zima, lední medvěd se vrací na ledové kry.