Hádanka Karpatské sfingy

Na naší planetě budou živočišné druhy stále vymírat, evoluční cyklus se opakuje už miliony let. Otázkou je, zda ti, co přijdou po nás, budou znát náš příběh. V Rumunsku, vysoko v Karpatech, jsou pozůstatky něčeho, co lze považovat za záhadné skalní útvary. Nejpodivnější ze skal v pohoří Bucegi se nazývá Karpatská sfinga. Její tvar může být přírodního původu, nebo umělého, nebo kombinací obojího. Podobá se Velké sfinze v Egyptě. Existuje možnost, že Karpatská sfinga je produktem zaniklé civilizace. Oana Ghiocelová prováděla výzkum v Bostonu, když se rozhodla letět do Rumunska, kde se narodila. Chtěla vidět sfingu na vlastní oči a přispět k rozluštění její záhady. Skalní útvar se podobá tělu lva s hlavou krále. Sfinga má dvě tváře, severní a západní. Severní tvář se podobá tváři moderního člověka, západní připomíná spíše neandrtálce. Sfingu dlouho studoval také egyptolog John Anthony West. Myslí si, že sfinga je mnohem starší, než si oficiální věda myslí. Geolog Dr. Schoch také zkoumal stáří sfingy a potvrdil Westovu teorii. Její současný stav je způsoben vodní dešťovou erozí, nikoliv větrem, jak se domnívali vědci dříve. Zapomenutou civilizaci mohla zničit nějaká velká přírodní katastrofa. Střediskem ztracené civilizace byly údajně Karpaty. Mohlo jít o neandrtálce žijící v době ledové. Skupina vědců si myslí, že moderní lidé jsou kříženci kromaňonců a neandrtálců. Poslední výzkumy a vědecké testy tuto teorii potvrzují. Neandrtálci uctívali medvědí božstvo, byli více duchovně založení, zatímco kromaňonci byli lepší ve výrobě zbraní a nástrojů. Ve španělských jeskyních byly například nalezeny 67 tisíc let staré neandrtálské kresby. Na náhorní plošině karpatských hor jsou, kromě sfingy, i další zajímavé skalní formace. Jedna z nich vypadá jako hlava vousatého muže. V době ledové mohla neandrtálcům připomínat Boha. Mohlo se jednat o další posvátné místo. Jiná skalní formace vypadá jako jeviště obřích rozměrů. Dokonalé místo pro rituální obřady. Dalším formacím se říká bohyně. Vědci se domnívají, že neandrtálci organizovali na náhorní plošinu rituální poutě. Karpatská sfinga se dá považovat za náboženský symbol ztracené civilizace, kultury neandrtálců, která vzkvétala tisíce let.