Fabergého poklady
Petrohrad byl v druhé polovině 19. století městem snů a tužeb. Bylo to elegantní místo, které se vyrovnávalo velkým evropským metropolím. Jakmile ve městě nastaly slunečné dny, konaly se večírky, které si užívali měšťané i aristokraté. Nejlepší klenotníci se tehdy překonávali v kreativitě, aby získali bohaté klienty. Jedním z nich byl i Carl Fabergé. Ten byl již od svého mládí velmi talentovaným zlatníkem. V roce 1885 vytvořil k oslavám Velikonoc zlaté vejce, uvnitř kterého se nacházela zlatá slepice. Tehdejší car Alexandr III. a jeho žena byli tak ohromeni, že Carl dostal za úkol vytvářet vejce každé Velikonoce. Po smrti Alexandra III. pak pokračoval v tradici i jeho syn Mikuláš. Carl měl stále více zakázek, a tak již brzy nepracoval sám. Spolupracoval například s Franzem Birnbaumem, dokonalým kreslířem a inovátorem. Carlovy šperky vyřazovaly hravý a kouzelný svět. Vytvářel ale také předměty denní potřeby. Za třicet let činnosti vytvořily jeho klenotnické dílny více než 200 tisíc různých předmětů. Carl byl opravdu úspěšný, a tak po čase založil i anglickou pobočku. Ve své práci pokračoval i v době, kdy vládl car Mikuláš II. Měl stále více bohatých zákazníků, a tak měly jeho dílny neustále mnoho práce. Carlův dům zaměstnával více než 500 lidí. Během první světové války museli pracovníci odejít do boje, ale tvorba velikonočních vajec nebyla ani tak pozastavena. Roku 1918 byla carská rodina popravena, a tak se Carl odstěhoval do Švýcarska, kde o dva roky později zemřel. Sovětská vláda po jeho smrti poklady prodala či rozebrala. Některé vejce, šperky a předměty se však podařilo zachránit či získat zpět. Byly tedy uloženy do Muzea Fabergé a jsou k vidění dodnes.