Dokumentární Vědecký

Věda versus Bůh (3)

Po krátkém úvodu vyslechneme informace o mozku, jeho fungování a částech. Mysl je dílem mozku, ta nám dává vědomí. Jak to miliardy neuronů zařizují není jasné. Není jasné co je myšlenka, paměť- fyzicky nelze říct, co to vlastně je. Aby toho nebylo málo, ještě je tu jakýsi vyšší stav vědomí, kterým se zabývají např. Buddhisté. Další záhadou je např. nadání k skládání hudby či malování. Jde o nějaký záměr Boha? Pomocí mysli jaksi poznáváme Boha, ale Darwinovi zastánci si myslí, že jsme jen fyzická stvoření. Jsme ale i spirituální stvoření, naše mysl je jakousi nehmotnou realitou. Mnozí lidé věří ve vědomí vyšší moci- tedy v Boha. Jde o propojení lidského vědomí se spirituálním světem. Nelze popřít, že v kostelích a chrámech člověk pociťuje výjimečné pocity. Působí spiritualita Boha, který se odhalil v podobě Krista. Také muslimové mají svého Boha, k němu se modlí několikrát denně a nepochybují o tom, že je jeho existence reálná. Někteří došli závěru, že Bůh a víra jsou jen snůškou nesmyslů a pověr. Existuje vědecké vysvětlení takřka všeho, vliv nějaké vyšší moci zde nehraje žádnou roli. Je však pravda, že např. množství šťastných náhod při vývoji života a lidstva je zarážející a vnucuje myšlenku, zda nešlo o něčí záměr. Náboženství působí rozporuplně, společné mají to, že existuje nějaký Bůh a že s ním lidé mohou cítit jakési souznění. Pořad připomíná historii SSSR, kde proběhla snaha o zrušení náboženství. Podařilo se sice zakázat nebo i zničit náboženskou architekturu, ale víra a přesvědčení se lidem zakázat nedá. Je to něco přirozeného, co nelze prostě zakázat. Víra navíc poskytuje jakousi výhodu- naději ve složitých dobách. Víra je jistě i výsledkem evoluce, stejně tak schopnost oddělit dobré a špatné. Při přirozeném vývoji by přežívali jen ti nejsilnější- nejagresivnější, to se ale v případě lidí naštěstí neděje. Dalším tématem je osobní shledání s Bohem, hovoří o něm budoucí kněží, kteří toto znamení- zázrak vzali jako důvod k životní změně. Kněží o Bohu nepochybují, ale neexistuje nějaké vědecké vysvětlení jejich shledání s Kristem? Podle vědců neexistuje jeden jediný gen, který by ovlivňoval naší víru. O svém přechodu na víru hovoří žena, která brala drogy a navštěvovala místa, kde jako mladá dívka rozhodně neměla co dělat. Kolegyně jí neustále zvala do kostela a když skutečně přišla, její život se změnil. Ve slovech kněze našla přesně to, co hledala, co jí chybělo. Dále hovoří také vězni, kteří jsou odsouzeni na desítky let i doživotí. Ve vězeňském společenství jim otevřeli oči a navedli je na jiný způsob života- života věřících. Tím změnili jejich životy, podobně jako když někdo konvertuje k islámu. Dalším případem, kdy ateistický člověk začne věřit je, když je např. nemocný a není mu pomoci. Začne hledat naději např. v Bohu. Další otázkou je, kdy naše vědomí končí. Je to ve chvíli, kdy zemřeme a děje se to ihned? Pacienti, kteří přežili klinickou smrt, líčí různé výjevy. Přestože srdce přestane bít, člověk nedýchá a nefunguje mozek, nastane tedy chvíle elektrického ticha, někteří jsou schopni vnímat myšlenkové procesy. Lékaři z resuscitačního oddělení líčí slova svých pacientů, ti prý pocítili obrovskou úlevu a probudili se na krásném místě. Někteří zase tvrdí, že se oddělili od svého těla a resuscitaci sledovali shora. Pakliže je možné, že mysl funguje a mozek nikoliv, je tak dokázáno, že jsou to dvě odlišné vědecké entity. Na těchto odděleních probíhá test, kdy je nad pacientem výrazný nápis a pokud se pacient skutečně jaksi vznese nad své tělo, měl by pak být schopen říct, co viděl- jaký text. Po krátkém shrnutí a zamyšlení dokument končí.

Sdílejte pořad

Populární filmy na Prima Zoom

Vybrané pořady z Prima Zoom

Zoom témata