Tikal

Po krátkém úvodu se vracíme do doby 750 let př. n. l., kdy se malé vesničky v srdci Guatemaly spojily v (mayské) město Tikal. To nylo původně malé, skromné, ale v severní Akropoli vznikla královská nekropole a v ní první monumentální stavby- pyramidy s chrámem navrchu a hrobkami uvnitř. O jejich životě vypráví stély- vápencové bloky, vážící i více než tunu. V době, kdy město vznikalo, měli jen kamenné nástroje, vše je tedy hrubá ruční práce. Města a jejich králové soupeřili v tom, kdo vystaví větší a vyšší stavbu, v Tikalu to bylo až 65 metrů! Předchůdce překonávali tak, že stavěli pyramidy přes pyramidy- jako ruské matrjošky. Mayové používali štukování, aby ochránili mohutné stavby, byl to důmyslný proces. Při kácení stromů na dříví na pálení vápence byla opět potřeba pracovní síla, získání nových obyvatel tak hrálo zásadní roli. Tikal se rozhodl vyniknout a předčít tak ostatních asi 10 velkolepých měst. Vybudovali obřadní centrum, pořádali obětní rituály, předváděli moc a líčili poselství bohů. JZ měli také posvátné centrum na studium hvězdných drah- druhé jádro starověkého města. Rozmístění staveb- pyramid zde prakticky stanovilo Slunce a jeho pozorování, jsou ukazateli slunovratů a rovnodenností. Na konci 4. století došlo k nějakému kontaktu s mexickým městem Teotihuacanem, ten byl vzdálený 1000 km. Kdosi měl zabít krále Tikalu, vzít si jeho dceru a zplodit s ní potomka. Tikal ale není zajímavým kvůli surovinám- téměř vše se sem dováželo. Byl však prestižní a slavný. V této době jsou pozorovány architektonické prvky z Teotihuacanu, to pokračuje další staletí. Tikal nadále rostl, s tím i počet obyvatel (60 000). Z počátku 8. století pochází chrám I- Velký Jaguár, stavěli ho 15 let. Je vysoký 47 metrů a je nejpůsobivější v oblasti. Míří na západ, je velmi strmý a navrchu ho zdobí hřeben se sochou panovníka na trůnu. Zasvěcen byl 26. z 33. králů Tikalu- Jasaw Chan Kʼawiilovi I. Jaguár byl pro Máje posvátným zvířetem, králem džungle. Vedle chrámu I je hřiště na jakousi hru s míčem, což byl spíše rituál. Pravidla nejsou úplně jasná, míč symbolizoval Slunce a to se nesmělo dotknout země. Dva týmy- denní a noční jej udržovali ve vzduchu, přičemž nesměli používat ruce a nohy, jen boky, kolena, ramena, lokty. Pokračujeme k dalším monumentálním stavbám- kanálům, kterými zásobovali město vodou. Vybudovali ohromné rezervoáry na období sucha, nádržemi byly lomy. Stavby i náměstí byly uzpůsobeny k chytání či navádění vody do nádrží, v těch ji pak filtrovali křemenným pískem. Pokračujeme za dalšími menšími stavbami, jako např. bohatými sídly či rezidencemi. Civilní stavby byly horizontální, církevní pak vertikální. Největší pyramidou Tikalu je chrám IV, měřící 65 metrů. Je západně od hl. náměstí a jako pyramidový chrám je pohřební památkou. S přístrojem zvaným Lidar bylo město pečlivě prohledáno. Za pouhé dva dny byly objeveny známky po 12 000 budovách! Několika dalšími větami a shrnutím díl končí.