Pod nulou

Po krátkém úvodu míříme za prvním inženýrským veledílem- železniční sněžnou frézou. Ta nasává sníh a odhazuje ho až 45 metrů daleko od kolejí. Dříve se používaly pluhy s radlicemi, ty ale byly použitelné jen do určitých podmínek. Vznikla tak první fréza, jejíž lopatky nasají a rozmělní sníh, ten je následně odmrštěn daleko od kolejí. Fréza prošla mnoha vylepšeními, u jedné z nich jsou zajímavostí např. okna, kterými strojvedoucí kouká- ta mají kruhový prostředek, který se stále točí, a odstřeďuje tak vše, co na sklo dopadne. Jako další je tu 170 metrů dlouhý ruský jaderný ledoborec Arktika, který se svým výkonem a váhou 33 000 tun zvládne projet 3metrovým ledem. Arktika má přistávací plochu pro vrtulník, na palubě jsou pro posádku např. i sportoviště, protože zde tráví spoustu času. Špička ledoborců je ve skutečnosti oblá, ledoborec tedy na led lehce najede a svou váhou ho prorazí- rozláme. Proces podporuje systém vzduchového polštáře. Arktika má 3 motory, ty dávají dohromady výkon 80 000 koňských sil. Lodní šroub má variabilní sklon, a tedy režimy pro prorážení ledu nebo naopak rychlou plavbu po otevřeném moři. Zdrojem energie je uran, ledoborec tak nemusí dočerpávat palivo. Na přídi je také hladká vrstva polymeru na ocelových plátech, aby bylo tření minimální. Uvnitř lodi se navíc přelévá voda v balastních nádržích, která potlačuje vliv nárazů do ledu a způsobuje houpání, které pomáhá při dalším prorážení. Jako další je tu pásové terénní vozidlo BVS206- univerzální stroj, který zdolá jakýkoli terén a podmínky. Poušť, močál, ledové končiny- nic není problém. Vznikl ve Švédsku roku 1980, má 6válcový 4taktní turbodiesel. Následovníkem je model BVS10, který vše zvládne rychleji a s větším výkonem. Společný oběma je 2jednotkový modulární design, vrcholem všech možností je pak obojživelnost- splývavost ho udrží u hladiny. Jako další je tu letoun Lockheed LC-130 Herkules, hornoplošník, jenž je jakýmsi standardem pro přepravní letadlo. Unese 20 tun nákladu na dlouhou vzdálenost (4537 km), slouží také v polárních oblastech. Má velká speciálně tvarovaná křídla pro rychlý vzlet, 4 výkonné turbovrtulové motory Rolls Royce T56A15 a 8 přídavných raketových motorů, pro přistání na sněhu také teflonem potažené lyže. Při letu za mrazu funguje rozmrazovací systém, šířící teplo, vycházející z motorů. Posledním strojem epizody je sněžná rolba Tucker Sno-cat, jejíž první verze byla už u Hillaryho transatlantické expedice. Má speciální ochrannou vrstvu typické oranžové barvy, pásy, které rozloží váhu 7 tun a u posledních verzí přibylo hydraulické řízení. Kvalitní základ však zůstává stejný od 50. let. Díl tím končí.