Noční můra: Tajemství spánkové paralýzy

Film začíná výpovědí Jeffa, který vypráví, jak u něho probíhá záchvat spánkové paralýzy, a pokračuje podobnými výpověďmi Any, Kate, Korinne, Stephena, Chrise, Connie a Forresta. Všichni shodně popisují stav, kdy mají pocit, že s nimi v místnosti kdosi je, že jim někdo tlačí na prsa, nebo že se jich snaží dotýkat. Popisují stav, kdy se nemohou pohnout a nemohou ani jinak reagovat. Cítí veliký strach a bezmocnost. Tyto stavy se pravidelně opakují a většinou začaly už hluboko v dětství postižených. Někteří z nich stavy pouze přežívají, jiní se s nimi snaží intenzivně bojovat. Jejich snaha však vede pouze k potlačení záchvatů, nikoliv k jejich úplnému vyléčení. Skutečností je však to, že pokud dojde k určitému přijetí pocitu, že tato nemoc patří k životu postiženého, postižená osoba záchvaty prožívá s menší intenzitou a s menšími pocity trýzně. Celkově se však jedná o postižení, které nemá v současnosti jasné řešení. Výpovědi postižených končí jak konstatováním, že se s problémem naučili žít, tak i konstatováním, že tato porucha může být i budoucí příčinou smrti postiženého (jedná se o názory samotných postižených, ne lékařů).