Nezávislost a katastrofa

V roce 1939 propuká další světový konflikt. V té době už ale v Jeruzalémě probíhá kolaps. Britové se všemi vyběhli, lhali na každém kroku. Šlo jim přitom jen o vlastní záměry. Arabové se začali ohrazovat proti britské politice v Palestině. Koukali se na to, jak britská politika umožňovala židům zabírat půdu. Z jejich pohledu jejich půdu. Židé tlačili na vytvoření vlastního státu. Tato myšlenka začala pronikat do myšlenek všech židů. V čele tohoto smýšlení stojí Ben Gurion. Ovšem druhá světová válka snahy pozastavila. Židé si museli vybrat, za koho budou bojovat. Vybrali si Británii. Na scénu vstoupil i Arab Abdalláh. Považoval se za potomka Mohameda. Jordánsko také patřilo pod vliv Britů. Podepisuje tedy vojenskou pomoc za Británii. Gurion i Abdalláh ovšem po druhé světové válce očekávají, že budou za svou věrnost po zásluze odměněni. Oba si myslí na svatou zemi a na Jeruzalém. Po válce dostane Abdalláh Transjordánsko. Paktování se s Brity ale Palestince provokuje. Nazývají Abdalláha kolaborantem. Na západ regionu připlouvali židovští přistěhovalci. Plánovali posílit zdejší řady. Bude nutné založit židovský stát. Britové se ale v zemi chovají jako by jim patřila, židé tedy rozvíjejí útoky proti nim i proti Palestincům. Vyhazují do povětří budovy, železnice a podobně. Začíná tedy další válka o svatou zemi. Židé posílají jasný vzkaz, pod britskou nadvládou nikdy nebude mír. O vzniku nového státu měla rozhodnout OSN. Ani to ale nemohlo dopadnout dobře. Nebyl tam nikdo, kdo by chápal, o co přesně jde a jak složitý vlastně konflikt je. Rozdělili tedy území zcela uměle vymyšlenými hranicemi. Palestinci ale opět ostrouhali, museli opustit místa, kde byl jejich domov. Židé byli naopak nadšení. Měli svůj stát, splnil se jim sen. Ben Gurion ale neslavil, věděl, že se blíží válka. Arabští Palestinci nemohli tuhle nespravedlnost nechat jen tak. Rozpoutaly se další boje, Britové od toho pouze dali ruce pryč. Arabové plánovali nový stát zničit. Izraelci se museli obrátit na bohaté židy v Americe. Do USA vyjede Golda Meyerová. Ta byla velmi dobrý řečník, uměla se prosadit a uměla velmi dobře anglicky. Získala hodně peněz. Proti nepříteli v přesile to ale stejně nebude jednoduchý boj. V roce 1948 vypukla válka. Palestinci proti židům. Izraelci se nechtěli vzdát Jeruzaléma, ale proti přesile neměli šanci. Židé tedy museli velkou část svatého města odevzdat. I tak ale boje pokračovali několik měsíců, až Jordáncům došla munice. Museli se tedy domluvit. Abdalláh byl ale vítězem, Jeruzalém připadl jemu. Ben Gurion je ale také vítězem, má alespoň svůj vysněný stát. Existuje území, kde se židé nemusí bát antisemitismu a mohou si vládnout, jak chtějí. Po Gurionovi se stává premiérkou Golda Meyerová. Vznik Izraele je ale stále trnem v oku Palestinců, berou to jako porážku. Půda patřila Palestincům. Dodnes se z toho nevzpamatovali. I Jeruzalém je rozdělený na východní a západní část. Židé ale nemají přístup ke svým svatým místům. Tohle se muselo stejně změnit.