Blesková válka

Hitler použil pro útok na Polsko lest. Nechal postřílet své muže u rádiové stanice v Gliwicích. Byla to záminka pro rozpoutání krvavé bleskové války. Poláci neměli proti moderní německé armádě šanci. Polští vojáci se vzdávali po tisících. Byl to totiž marný boj. Německá vojska postupovala ze severu a z jihu až kleště sevřely u Varšavy. Vláda musela do exilu. Varšava se ale odmítala vzdát, a tak Němci město doslova srovnali se zemí. Sovětský všivý svaz si pak Polsko rozdělil podle tajné dohody s Německem. Mnoho Poláků bylo chladnokrevně povražděno. Zvláštní oddíly SS pak zatýkaly a zabíjely Židy. Nahnaly je do městských ghett, kde je čekala smrt hladem. Celé Polsko si podmanil během čtyř týdnů. To bylo nevídané. Hitler nechtěl na nic čekat, chtěl ihned pokračovat. Plánoval proto napadení Nizozemí a Francie. Němci se zaměřili i na vyhladovění Británie. Začali likvidovat lodě se zásobami. Británie ztrácela obrovské množství lodí, i když nenajížděly na miny. Bomby vybuchovaly a stačilo, aby byla loď jen poblíž. Britové zjistili, že Němci používali magnetické miny. Ta se spustila automaticky, když jakákoliv loď proplula kolem. Britové tento problém poměrně rychle vyřešili. Odmagnetizovali své loďstvo a ztráty se výrazně zmenšily. V Belgii se už ale schylovalo ke krveprolití. Britové tady nasadily jednotky, ale podléhaly francouzskému velení. To bylo zcela obranné a upínalo se k Maginotově linii. Mysleli, že to bude opět zákopová válka. Nikdo neuvažoval o tom, že Němci na to půjdou úplně jinak. Navíc zásadní boje se měly odehrát na severu. Finové se totiž museli bránit proti Sovětskému svazu, ten chtěl území získat, aby si zajistil bezpečí v Murmansku. Finové se bránili jako lvi, ale Rusů, i když zcela neschopných, bylo prostě moc. Museli se tedy vzdát. Hitler si mezitím myslel na Norsko, chtěl zajistit zásobování od severu. Seveřany rychlý útok zcela překvapil. Němci získali Norsko i Dánsko. Vzdušný prostor ovládla Luftwaffe. Spojenci museli nechat sever svému osudu. Hitler to ale bral jako pouhou epizodu. Připravoval totiž další bleskovou válku. Plánoval vtrhnout přes Nizozemsko až do Francie. Spojenci se na to připravili, měli k dispozici německé plány. Němci ale na poslední chvíli své plány změnili a tím spojence zcela překvapily. Nizozemsko se pod tíhou německé síly zcela prohýbalo. Rotterdam byl rozbombardován. Němci nedbali na nic. Přejeli zemi jako střela a Holanďané se vzdali. Jednotky mířily na Francii. Brzy volal francouzský premiér do Británie, aby oznámil, že Francie bude kapitulovat. Nicméně spojenecké jednotky se vzdát nehodlaly. Němci byli velmi zranitelní, protože ve snaze všude vtrhnout velmi rychle, vytvářeli dlouhý koridor, který bylo možné ze stran kdekoliv napadnout. Nicméně Britové neměli dobrou těžkou techniku, například tanky stály za prd, byly velké, pomalé a málo vyzbrojené. Němci útoky spolehlivě odráželi, ale mělo to smysl. Museli tříštit své síly, nemohli postupovat tak rychle. Němci nicméně zatlačili jednotky až k moři, Brity například do Dunkirku. Bylo nutné odtud vojáky dostat dříve, než je Němci rozmáznou jako mouchy. Hitler rozkázal přestávku pro nutné opravy techniky. Postup byl zastaven. Britové právě této přestávky využili k útěku do Británie. Rozjela se operace Dynamo. Podařilo se přes velké ztráty, kvůli n