Straky: Více než černobílá

Straky si hledají jenom jednoho životního partnera. Když si ho vyberou, zůstanou spolu po zbytek života a pokud všechno půjde dobře, budou spolu až patnáct let. Jakmile si vyberou, začnou stavět hnízdo. Nespokojí se však jen s jedním hnízdem, staví jich několik a všechna najednou. Mláďata pak vyvedou jen v tom nejlepším a nejbezpečnějším hnízdě. Jako jediný pták má hnízdo s kupolí, která brání tomu, aby bylo možné nahlížet do hnízda shora. Straky se často stávají obětí predátorů, vykrádajících hnízda. Především vran a dravců. Samy jsou však také predátory a příležitostně nepohrdnou kosím vajíčkem. Když je dostatek potravy, snesou straky až 12 vajíček. Mívají velmi dobrou šanci na to, že se mláďata vylíhnou, protože straky přežívají už tisíce let. Žijí na ohromné oblasti a jejich vzhled je všude prakticky stejný. Straky v Mongolsku na chladné, holé stepi moc potravy nenajdou a tak si našly jiný způsob obživy. Vybírají parazity se srsti divokých koňů Převalského. Straky se původně dostaly k lidem na zádech pasoucích se zvířat. Straky obecné se dostaly daleko, ale je tu ještě další druh straky z východní Asie. Straka modrá. Populace strak modrých oddělila doba ledová a v současnosti žijí na různých kontinentech. Je mnohem méně známá a také menší než straka obecká, ale celoživotní věrnost nebere tak vážně. Když se mláďata vylíhnou, potřebují neustálou pozornost a přísun potravy. Bez potravy dlouho nepřežijí a nejlépe se jim daří na živočišné stravě. Potrava není vždy rozdělována spravedlivě. Mládě, které křičí nejhlasitěji, dostane jako první. Rodiče dělají vše pro to, aby svá mláďata nakrmili a vychovali novou generaci strak. Inteligence a popularita strak obecných je nesporná. Totéž platí i pro jinou straku, která ve skutečnosti není strakou, ale říká se jí tak. Žije v Austrálii a obzvlášť dobře se cítí ve městech. Skutečné jméno ptáka je flétňák australský a není příbuzný straky obecné. Partnery si hledají na jaře. Jejich vzhled a chování připomínaly prvním osadníkům straky obecné, a proto jim dali toto jméno. Stejně jako straky, i flétňáci primárně hledají potravu na zemi, ale nevyužívá pomoc jiných zvířat při hledání potravy. Péči o mláďata jsou naprosto oddaní. Bohužel město není pro mladé nezkušené flétňáky bezpečným místem a často se stávají obětí srážky s automobily. Flétňáci si tragédii spojují s lidmi a malé procento flétňáků pak podléhá zvláštnímu fenoménu. Lidi v parcích nevítají s otevřenou náručí, ale nalétávají na ně, aby tak ochránili svá mláďata. Dokonce si pamatují obličeje. Pokud s někým měli v minulosti problémy, nebo jde o cizího člověka, dostane nářez. Zejména v období hnízdění flétňáků je nebezpečí nalétávání vysoké. V Autrálii nemají moc dobrou pověst. Straky mají prakticky neomezené způsoby sbírání potravy. Daří se jim ve městech, kde rády vybírají odpadky nebo kradou jídlo lidem přímo na zahradách. Dokáží si spojit lesk příborů nebo alobalu s jídlem a jejich vynalézavé hledání jídla nejspíš vedlo k tvrzení, že straky kradou. Doopravdy nemá zájem o předměty, které nemají nic společného s potravou. Lidé je zrovna nevítají. Jsou pro ně příliš hlučné a agresivní a je jich příliš mnoho. Jako všichni krkavcovití jsou vysoce inteligentní. Přestože byly v šedesátých letech téměř vyhubené, je každý rok zastřelen téměř milio