Nelítostné války hmyzu I (2)

Ve světě hmyzu se odehrávají bitvy každou minutu. Tentokrát se sobě postaví další predátoři. V deštném pralese jsou rostliny obsypané mravenci krejčíky. Jejich kolonie jsou velmi zajímavé. Jedinci se dokáží chovat jako jeden. Zároveň jsou však rozděleni do několika týmu, nad kterými stojí královna. Každý nepřítel, který se ocitne v jejich teritoriu, musí čelit smrti. Mravenci mají vždy početní výhodu. Štír mramorovaný už je nebezpečnější. Má osten, který produkuje velmi silný jed. Ten si právě pochoduje po větvích, až se ocitne na rostlině mravenců. Obránce se na něj vrhne a ihned umírá. Stihne však vyslat chemickou látku, která slouží jako alarm. To je pro všechny signál, že jim hrozí nebezpečí. Stovky mravenců se vydají ke štírovi. Ten jich pár zabije, ale je jich tam stále víc a víc. Když mu kusadly ukousnou jedovatý osten, štír už se nemá jak bránit. Nakonec ho mravenci přemohou. Třesavka velká je pavouk s dlouhýma hubenýma nohama. Umí lovit jiné pavouky, ale není to její specializací. Nohy jí pomáhají v tom, že si dokáže kořist držet dost daleko od těla. Zároveň jí umožňují velkou rychlost. K pavučině třesavky se přibližuje pavouk z rodu lampona. Ten je přirozeným bojovníkem a vždy využívá moment překvapení. Třesavka ho zmerčí a ihned se k němu přibližuje. Začne se rychle hýbat a kmitat sítí, aby nepřítele odlákala. Druhý pavouk se ale nedá. Jenomže třesavka učiní první krok a smete ho do své pavučiny. Snová vlákna tak rychle, že nepřítel nemá šanci. Snaží se však kusadly osvobodit. Třesavka zrychluje svůj pohyb, dokud kořist zcela neznehybní svou oběť. Pak se do něj zakousne a vypustí jed. Mravkolev je malý druh hmyzu, který chytá svou kořist zajímavým způsobem. Z písku vytváří důlky. Do nich pak oběť spadne a mravkolev schovaný pod pískem ji stáhne pod zem. Dokáže takovou lest přežít mravenec s těmi nejsilnějšími kusadly? Kusadla dokáže secvaknout tak rychle, že jeho oběť ten zvuk někdy omráčí. Mravenec se blíží k jamce. Jakmile dojde na okraj, kvůli prudkému svahu spadne přímo do důlku. Zpod země se začne vynořovat mravkolev a začne vyhazovat písek. Tím spouští malou lavinu a zabraňuje mravenci, aby se dostal zpět nahoru. Tomuto mravenci se to ale přeci jen podaří. Ihned za ním však do jamky spadne další a ten už takové štěstí nemá. Mravkolev ho stáhne pod zem, kde si na něm pochutná. Dva druhy snovačky žijí velmi blízko u sebe. Jejich domovem je jakýsi kmen. Jejich sítě jsou ale tak spletité, že je téměř těžké říct, čí síť je koho. Snovačka domácí lapila cvrčka. Vlákny obaluje kořist. Ta jsou velmi lepivá, takže cvrček nemá šanci. Druhá snovačka domácí se blíží k místu činu, jelikož se domnívá, že kořist je její. Tak se dostanou do konfliktu. Snovačka přijde o potravu, ale i o svůj život. Vtom se přibližuje další snovačka. I ta zůstane obalená ve vláknech snovačky domácí a stane se potravou. Když v poušti začne pršet, ožívá děsivými příšerami. Pavouk rodu umidia žije většinou pod zemí. Před vchodem má pavučinu, které se dotýká nohama. Tím ucítí jakýkoli pohyb kolem nory a může vyrazit na lov. Tito pavouci jsou sice velicí, ale nejsou moc bojovní. Vlastní dva veliké hroty s jedovou žlázou. Dokážou jí probodnout jakýkoli exoskelet. Avšak na druhou stranu se tyto končiny hemží nejobávanějšími predátory, stonožkami. Jsou bojovné. Na každé noze má ostrý osten a vpředu dva veliké drápy. Je bojovná a velmi silná. Když se ocitne před norou pavouka, těžko říct, kdo bude mít navrch. Než pavouk zaútočí, vydá se stonožka k němu do nory, kde ho zajme svýma nohama. Pavouk nemá šanci a stonožka vyhrává. Vytahuje pavouka z nory a vpouští do něj jed. Silnými předními drápy ho pak porcuje.