Záhady Měsíce

Náš nejbližší souputník, Měsíc, se nachází pouhých 384 tisíc kilometrů od Země. Na našem nočním nebi je to nejjasnější těleso. Víme, že ještě před třemi miliardami let byl Měsíc doslova rozžhavený svou vulkanickou činností. Dnes jsme přesvědčeni, že se jedná o mrtvý svět. Jenže Měsíc jitřil fantazii a lidský mozek vždy. Asi nejznámějším jevem, který však viděl i N. Armstrong ve chvíli, kdy byl na Měsíci, jsou přechodné lunární jevy. V dějinách se objevovala svědectví lidí, kteří tvrdili, že viděli světélkovat část povrchu Měsíce. Vědci tento jev, který potvrdil i známý kosmonaut, nejsou schopni vysvětlit. Vědecká veřejnost se nedokáže shodnout, zda se jedná o jakýsi projev sopečné činnosti či o její pozůstatky v podobě unikajících plynů. Řada lidí dále tvrdí, že Měsíc v úplňku je větší, když se nachází nad obzorem. Je ovšem dokázáno, že tento jev je pouhou optickou iluzí. Fakt, že Měsíc v úplňku působí na člověka, nebyl rovněž nikdy nikterak vědecky potvrzen, ale ani vyvrácen. Mnozí lidé jsou však přesvědčeni, že Měsíc lidskou psychiku ovlivňuje. Tomuto názoru by odpovídaly i údaje z policejních statistik, které se navyšují právě v období úplňku. Jasnou smyšlenkou je i jev, který řada lidí označuje jako tvář měsíce. Ať už lidé na Měsíci v jeho skvrnách vidí, co vidí, vždy se jedná jen o tmavé a světlé plochy našeho nebeského souputníka. Pravdou je však to, že s Měsícem a jeho svými slapovými vlivy skutečně souvisí příliv a odliv na Zemi. Pravdou také je, že Měsíc ovlivnil evoluci. K tomuto působení docházelo hlavně v dobách, kdy se začal vyvíjet život ve vodě. Dokázaný pozitivní vliv je i v případě počasí. Právě Měsíc dokázal výkyvy počasí na Zemi stabilizovat. Měsíc se v lidském životě odráží skutečně v mnoha podobách. Jednou z nich je i ono jitření lidské fantazie.