reklama

Nejdivočejší ostrovy II (2)

2. epizoda - Amazonie

21.05.2020 – Amazonský deštný prales se rozkládá na téměř polovině jihoamerického kontinentu a je živen řekou Amazonkou. V jeho srdci se nachází skupiny ostrovů Anavilhanas a Mariua Arcapelegos, které společně tvoří největší uskupení... Více
21.05.2020 – Amazonský deštný prales se rozkládá na téměř polovině jihoamerického kontinentu a je živen řekou Amazonkou. V jeho srdci se nachází skupiny ostrovů Anavilhanas a Mariua Arcapelegos, které společně tvoří největší uskupení říčních ostrovů na světě. Tento jedinečný ostrovní ekosystém se nachází na řece Rio Negro, která svými sezónními záplavami zcela mění jejich povrch. Zdroj povodní leží stovky kilometrů daleko, na vrcholcích zasněžených And. V prosinci začínají teploty stoupat a voda se valí z hor do přítoků Amazonky, následně se přidává i voda z přívalových dešťů. Rio Negro nabývá na síle, strhává břehy, opouští koryto a rozlévá se do vzdálenosti 20 km na každou stranu břehu. Zaplavené lesy jsou plné nástrah a jsou domovem mnoha zvláštních tvorů. Šest měsíců v roce jsou říční ostrovy zatopeny, z nejnižší vrstvy lesa se stává říční dno. Každý rok v květnu se životy vřešťanů rezavých a kotulů veverovitých dramaticky mění. Tito primáti se stěhují do korun stromů, kde pátrají po ovoci a hmyzu. Odvážnější jedinci se vydávají nad vodní hladinu, aby si natrhali květy plné nektaru a osvěžili se, ve vodě však na tyto odvážlivce číhají kajmani černí. Mezi další predátory, které brázdí zaplavenou džungli, patří nechvalně známé piraně. Piraně dokážou ohlodat opici na kost během několika vteřin. Lenochod tříprstý musí při hledání nového domova překonat zrádné vody. Pro anakondu velkou je lenochod snadnou kořistí. Tento smrtící predátor sleduje svou kořist ve vodě pomocí receptorů na jazyku. Proti anakondě nemá pomalý lenochod sebemenší šanci. Se stoupající hladinou se život na ostrovech neustále mění. V červenci dosahuje hladina zhruba 10 m a z některých ostrovů zůstaly nad hladinou pouze vrcholky nejvyšších stromů. Některé rostliny hibernují, jiné opadají a některé pokračují v normálním životě i přesto, že jsou pod vodou. Na souostroví Anavilhanas žije více než 200 druhů ptáků. Pro kolibříky pruhohrdlé a pipulky vláknochvosté je období záplav také obdobím páření a hnízdění. Stromy vypouštějí do vody semena, aby je proud roznesl do širokého okolí. Tento způsob rozmnožování udržuje prales naživu, mnoho semen se však stává potravou papoušků a ryb. Na šíření semen stromů se podílí více než 200 druhů ryb. Ryby okusují drobné plody a semínka poté o kus dál vyplivnou, tím zajistí, že se semena šíří po celém souostroví. Díky tlejícímu a rozkládajícímu se listí klesá ve vodě hladina kyslíku, který je pro ryby i další vodní tvory životně důležitý. Električtí úhoři pravidelně vyplouvají na hladinu, aby se mohli nadechnout. Další z ryb, které dokážou dýchat vzdušný kyslík, jsou štikám podobné arapaimy. Jde o jedny z největších sladkovodních ryb na světě, v dospělosti váží až 200 kg. Za posledních 100 milionů let se tyto monstrózní ryby téměř nezměnily. Ostrovy Anavilhanas Mariua Arcapelegos vznikly 1 500 lety díky nánosům usazenin, které do řeky Rio Negro přinesl její přítok Rio Branco. Jedním z nejvzácnějších obyvatel povodí Rio Branca je vydra obrovská. Vydra obrovská je zdatný lovec, během jediného dne dokáže spořádat i 4 kg ryb. Vydry jsou společenská a hravá zvířata, která žijí v rodinných skupinkách. Po celé délce Rio Branca vzkvétá život díky vodě bohaté na sedimenty. Žijí zde největší hlodavci na světě, kapybary, i nebezpeční jaguáři, kteří jsou zde na vrcholu potravního řetězce. Vřešťani rezaví se zdržují v bezpečí korun stromů a po ostrovech se pohybují v malých rodinných skupinkách. Koncem července řeka kulminuje a nejnižší vrstva lesa je ponořena v patnáctimetrové hloubce. Ohňové mravence vyhnala voda z podrostu, a tak vytvářejí ze svých těl plovoucí ostrůvky, aby se mohla kolonie dostat do bezpečného úkrytu v kmeni stromu. Mravenci rodu atta budují svá hnízda ve větvích stromů, a tak je stupající voda nijak neohrožuje. Jediná kolonie může čítat až 8 milionů jedinců, což z nich činí jeden z nejpočetnějších druhů Jižní Ameriky. DOKONČENÍ ANOTACE V KARTĚ POŘADU! Méně

reklama

reklama