Evropská kolébka: Nový příběh evoluce

Po krátkém úvodu míříme do Athén, kde objevy možná změní příběh naší evoluce a namísto Afriky se naší kolébkou stane Evropa. Za 2. Sv. války roku 1944 zde muži při kopání bunkrů a stanovišť pro zbraně objevili prastaré kosti, byl s nimi geolog Bruno von Freiberg, který ihned zbystřil a nálezy zaznamenal, avšak na pouhém 5stránkovém dokumentu. Až o desítky let později (1972) se ukázalo, že jde o pozůstatky (čelist) vyhynulého lidoopa. V roce 2009 přišel další obrovský nález v Azmace v Bulharsku- stolička lidoopa, stará přes 7 milionů let, tedy z doby, kdy se linie šimpanze a člověka rozešly. Nález tak zpochybňuje ostatní mladší nálezy našich předků z Afriky. V Missouri zkoumají několikeré nálezy včetně Lucy, nalezené roku 1974 v Etiopii. Metr vysoká a 29 kg vážící žena zde žila před 3,2 miliony let. Nedá se jasně zařadit do naší linie- byla jedním z druhů Australopitéků. Starším nálezem je Tumay z Chadu z pouště Djurab. Stáří je odhadováno na 6-7 milionů let. Je z druhu Sahelanthropus, který má lidské rysy. Vracíme se k čelisti, objevené za války v Řecku, ta byla dopátrána, převezena a zkoumána v německém Tübingenu. Moderní metody odhalily nové poznatky- lze nahlédnout dovnitř do čelisti až ke kořenům zubů. Ty připomínají lidské, resp. pračlověčí. V Norimberku jsou další Freibergovy nálezy z Athén, ty se podařilo velmi přesně datovat. Spolu s čelistí jsou staré 7 175 000 let. Jasný důkaz chybí, ale vznikají tak pochybnosti o evoluci člověka, který měl přijít z Afriky. V roce 2002 na Krétě polský paleontolog objevil znaky chůze po dvou nohách- zkamenělý otisk, starý 6 milionů let. Otisk zřejmě patří hominidům. Podobné stopy byly objeveny v Tanzanii v roce 1978, staré jsou ale „pouhých“ 3,5 milionu let. Paleontoložka vyráží za šimpanzicí, aby udělala otisk její nohy, ten chce porovnat s otisky na Krétě. Okamžitě jsou patrné odchylky- šimpanzí otisk je stále podobnější ruce, zatímco otisk na Krétě lze přirovnat k noze člověka. Výsledky jsou tak důkazem, že by chůze po dvou nohách mohla pocházet z Evropy. Nález z Bulharska (Azmaka) také vypovídá mnohé, navíc nálezy zde pokračují. Ukládají se do sádry, které je drží pohromadě. Přímo na nalezišti můžeme vidět kosti vyhynulé žirafy, čelist menší šelmy, kost bílého nosorožce. Zde na Balkáně tak nachází kosti zvířat, které bychom očekávali v Africe. V nedalekém muzeu zrekonstruovali kostry starověkého slona se zahnutými kly dolů, hyeny nebo šavlozubé kočky. A kdesi mezi těmito tvory žil i Graecopithecus. Charles Darwin jako první tušil, že náš původ musí být kdesi v savaně, ale setkal se s mnohou kritikou. Tuto „novou savanu“ se paleontoložka v Tübingenu snaží potvrdit také zkoumáním flory a nalezením trav, které zde rostly. V Torontu se další vědec už 40 let zabývá lidskou evolucí, hovoří o vývoji lidí a velikosti jejich mozku a vysoké inteligenci. Několikeré nálezy z Evropy nepovažuje za důkazy toho, že by byl původ člověka zde, namísto Afriky. Pokračujeme na jih Německa, kde tým v alpském předhůří odkrývá nálezy zvířat, která zde žila před 11,6 miliony let. Bylo zde objeveno také 37 fosilií nového druhu lidoopa. Díky množství kostí lze usoudit, o jaký článek ve vývoji se zde jedná. Bohužel chybí chodidlo a lebka. Tento lidoop dostal zkrácený název UDO. Na 3D tiskárně vzniká rekonstrukce Udovy kost