Tajemná nemoc zachránila mnoho Židů před nacisty. Co byl Syndrom K?

Účast Itálie v obou světových válkách této jihoevropské zemi příliš mezinárodního kreditu nevynesla. Přestože Mussoliniho fašistický stát s hitlerovským Německem úzce spolupracoval, v příbězích jednotlivců určité osobní hrdinství najít můžeme. To platí například pro římské lékaře, kteří na přelomu let 1943 a 1944 přišli s velmi důmyslným způsobem, jak zachránit alespoň několik desítek židovských životů.

Italská specifika

Během druhé světové války vyrostlo nedaleko římské nemocnice Fatebenefratelli židovské ghetto. Nemocnice nacházející se na Tiberském ostrově v centru Říma se pyšní historií už od roku 1585, v pohnuté válečné době však byla napsána nejslavnější kapitola jejích dějin. Ta spočívá v záchraně mnoha Židů, o jejichž příkoří na italské půdě se příliš často nemluví: Až do roku 1938 totiž nebyly antisemitské zákony v platnosti, Itálie je po vzoru Německa přijala teprve tehdy. Dále stojí za zmínku, že na Apeninském poloostrově zemřelo necelých devět tisíc Židů a v internačních táborech od sebe rodiny obvykle nebyly ani separovány – což jsou značně odlišné podmínky od internačních či rovnou koncentračních táborů nacházejících se na mnoha jiných územích okupovaných nacisty.

To všechno platilo až do roku 1943, kdy se na jihu země během podzimu vylodila spojenecká vojska. Nacistické jednotky na to reagovaly akutním přemisťováním internovaných Židů do koncentračních táborů na polském a německém území. Deportace Židů z ghetta do koncentračních táborů pochopitelně mívaly tragické následky – například z transportu 1 200 lidí, který se uskutečnil 16. října 1943, přežilo pouze 15 jedinců.

Odvaha lékařů

Právě tyto události přesvědčily profesora Giovanniho Borromea a jeho tým lékařů, aby poskytli pomoc potřebným. Borromeo už dříve odmítl dvě lukrativní nabídky na vedení jiných nemocnic, neboť byly podmíněny vstupem do fašistické strany. Fatebenefratelli však byla provozována katolíky a církev měla s fašistickou stranou dohodu, díky níž se na její majetek částečně nevztahovaly státní zákony – díky tomu zde mohl působit i s fašistickou ideologií nesouhlasící Borromeo.

Ten navíc najímal na pozice lékařů Židy či příslušníky dalších menšin. V nemocnici byla umístěna vysílačka pro komunikaci s partyzány, a tak se místo stalo jedním z center protifašistického odboje. Taková situace samozřejmě nebyla dlouhodobě udržitelná, a i kvůli blízkosti k židovskému ghettu bylo jen otázkou času, kdy do nemocnice vtrhnou nacistické jednotky.

Borromeo se na to však připravil, a to především právě pomocí Syndromu K. Jednalo se o smyšlenou diagnózu, kterou nebylo možné dohledat v lékařských příručkách, přesto ji Borromeo a další lékaři udělili hospitalizovaným či ukrývaným Židům, případně odpůrcům fašistického režimu. Název zřejmě vznikl drze podle nacistických důstojníků Kesselringa či Kapplera, kteří byli zodpovědní za římskou okupaci německými jednotkami – a později, v březnu 1944, také za masakr 335 obyvatel Říma.

Nemoc nakažlivá i neexistující

Syndrom K svým názvem také evokoval Kochův syndrom, což byl jiný název pro tuberkulózu. Právě silné kašlání, které je nejtypičtějším příznakem tuberkulózy (často ve spojení s vykašláváním krve), mělo kvůli infekčnímu potenciálu odradit nacistické vojáky, aby do pavilonů s těmito pacienty vůbec chodili. Jak vzpomínal doktor Vittorio Sacerdoti, plán vyšel – Němci se nemoci připomínající tuberkulózu či rakovinu velmi obávali.

Stačilo několik zdařilých hereckých výkonů zahrnujících kašlání a zfalšování lékařských zpráv a německé kontroly se nemocnici začaly vyhýbat. Následně všichni přijímaní pacienti židovského původu tuto diagnózu hned obdrželi a podle dalšího z lékařů Adriana Ossiciniho se navíc jednalo o přehledný způsob, jak mohl nemocniční personál odlišit skutečně choré pacienty od zdravých jedinců, kteří hledají útočiště z politických důvodů.

Přesný počet takto zachráněných lidských životů není dodnes jasný. Možná se jednalo o desítky, možná o stovky. Z hlediska absolutního počtu zmařených životů během války jde samozřejmě o zanedbatelné číslo, přesto by odvaha a nápaditost skupiny italských lékařů neměla být zapomenuta.

ZDROJ: History Today, Sky History