VIDEO: Útok nervovým plynem zabil 5 000 lidí. Podívejte se, co zásah udělá člověku

Útok nervovým plynem zabil 5 000 lidí. Podívejte se, co zásah udělá člověku

Irácko-íránská válka přinesla spoustu hrůz, mezi nimi i zavrženíhodný masakr spáchaný v rámci operace al-Anfal. Lidé, kterých se válka týkala, byli zvyklí na vybuchování bomb a hřmot palných zbraní. Jednoho dne ale přišlo něco, co nemělo v moderním světě obdoby.

Irácké město Halabdža leží 240 km od Bagdádu a 15 km od íránské hranice. Žilo v něm až 80 000 lidí, to se však zásadně změnilo v podvečer 16. března 1988, kdy se objevily irácké letouny MiG a Mirage, které okamžitě zahájily bombardování města. Vyděšené obyvatelstvo bylo zasaženo sérií 14 náletů, přičemž každého z nich se zúčastnilo 7–8 letadel. To však samo o sobě nebylo tím nejhorším. Letadla totiž místo bomb shazovala barely s neznámými látkami.

11 Zobrazit galerii

Zadržení Saddáma Husajna bylo tématem pro celý svět.

11 Zobrazit galerii

Oblak smrti

Z barelů začal obratem vycházet plyn, který podle svědků páchl nejprve po odpadcích, poté po jablkách. Do výšky až 50 metrů stoupaly bílé, černé a žluté mraky a tisíce lidí padaly paralyzovány a posléze mrtvy k zemi. Nebylo pochyb, že letka útočí nervovými plyny. Nálety trvaly dlouhých pět hodin a nikdo neměl šanci uniknout. Jak použití chemických zbraní v praxi vypadá, můžete vidět v pořadu Husajn versus Chomejní na Prima Zoom. Útok za sebou zanechal 5 000 mrtvých a 7–10 000 zraněných. Někteří z nich umírali v důsledku otravy až po dlouhých měsících, dokonce i po letech.

První zprávy o útoku, při němž byly použity plyny yperit, sarin, tabun a VX, přinesla íránská média. Zpočátku USA obvinily Írán, později se ale ukázalo, že za útokem stojí Irák. Saddám Husajn vše popřel, objevily se ale dokumenty, které svědčily o opaku, například žádost irácké zpravodajské služby o možnost použít nervové plyny proti Kurdům. Další dokument byl Husajnovou odpovědí, jíž bylo v podstatě nařízení, podle něhož se armáda musí připravit na možnost náhlého použití řečených zbraní.

Čtěte také: Jak mluvit s dětmi o válce na Ukrajině? Nelžete jim a neříkejte, že se nic neděje

Vyšetřování ukázalo, že útok nařídil Husajnův bratranec, exministr vnitra a obrany Alí Hasan Madžíd, později známý pod přezdívkou „řezník Kurdů“ či „chemický Ali“. Nejvyšší irácký trestní soud útok 1. března 2010 oficiálně označil za genocidu kurdského obyvatelstva na území Iráku. Madžíd byl za tento zločin odsouzen k trestu smrti a v lednu roku 2010 popraven. Město Halabdža je dnes kvůli kontaminaci vody a půdy nepříliš vhodné místo k životu. V současnosti v něm žije o polovinu lidí méně než před útokem.

Zdroj: Cheme Europe