Velikonoce nejsou jen barvení vajíček
Speciály Co všechno víme o Velikonocích?

Velikonoce – svátky jara i oslava zmrtvýchvstání

Nejvýznamnější svátek křesťanů i polozapomenuté lidové zvyky naroubované na jednotlivé dny pašijového týdne. Velikonoce jsou kombinací víry, mystiky, pohanských obyčejů i oslavy jara – a slaví je všichni bez rozdílu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Květná neděle

Květná neděle je šestou a zároveň poslední nedělí postní. Podle výkladu má připomínat nejen slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma, ale i zprávu o jeho umučení. Název nedělního svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny.

Modré pondělí

Začít pondělí velkým úklidem není sice zrovna něco, na co by se člověk v dnešní uspěchané době těšil, nicméně tradice velela, že předvelikonoční Modré pondělí (někdy se mu říkalo i Žluté) odstartovalo týden právě uklízením. 

Šedivé úterý

Už samotný název naznačuje, že se nejednalo ani o hodovní veselí, ani žádnou zásadní liturgickou záležitost, ale o den, kdy se měl vymetat prach a mělo se pokračovat v pondělních pracích.

Samometná středa

Aby bylo na svátky, kdy se čekají návštěvy, řádně uklizeno, sáhlo se k pracem, jež nebyly na denním pořádku. Takovouto činností bylo například vymetání pavučin a sazí z komína, odtud pravděpodobně pochází název samometné středy. Někde se nazývá též Škaredá s odkazem na den, kdy Jidáš žaloval na Ježíše. Zároveň se v tento den lidé více měli jeden na druhého usmívat, tedy „nebýt na sebe škaredí“.

Zelený čtvrtek

Český přívlastek Zelený byl převzat z němčiny, kde zkomolením původního názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) vznikl Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Podle pověry se v tento den jedla zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý. O Zeleném čtvrtku se při liturgii naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do velikonoční vigilie. Zvony totiž, opět podle mýtů, „odlétají do Říma“.

Velký pátek

Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Je proto považován za den smutku, motliteb a klidu. Je to připomínka jeho smrti, a tak byla výzdoba kostela chudá, bez květin a svící na oltáři. Všechny lidové zvyky se odehrávaly ještě před východem slunce, přes den se nesmělo pracovat na polích, ani v sadech, nesmělo se prát prádlo.

Bílá sobota

Odkud pochází název Bílé soboty, to se můžeme dnes jenom dohadovat. Zřejmě byl odvozen od bílých rouch, podle jednoho zdroje však kněžských, podle dalších od bílých rouch novokřťenců. Přes den se neslaví žádná mše svatá a další svátosti. Jediní, komu se dostane pomazání, jsou nemocní.

Hod Boží velikonoční

Tohoto dne za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Na velikonoční neděli končí postní období, nastává období radosti. Na Boží hod se světí i pokrmy, po období půstu obvykle střídmé a netučné.

Velikonoční pondělí

Evidentně se jedná o oslavu jara, přičemž Velikonoční pondělí je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Každoročně se opakující cyklus s jarním probouzením přírody byl křesťanskou církví mytologizován a dán do souvislostí s Kristovým vzkříšením, přičemž právě vzkříšení je úhelným kamenem křesťanské věrouky.

Reklama
Reklama