Ve Spojených státech vzniká první místo pro kompostování lidských ostatků

Současné pohřební praktiky nejsou k životnímu prostředí zrovna dvakrát přívětivé. Při kremaci se uvolňuje velké množství oxidu uhličitého, při balzamování, které je oblíbené hlavně v USA, zase dochází ke znečišťování spodní vody chemikáliemi. Alternativou mohou být tzv. zelené pohřby s biologicky odbouratelnými rakvemi z neupraveného dřeva, proutí nebo například papíru. Jejich nevýhodou ovšem je, že vyžadují stále více půdy, do které je potřeba těla ukládat. To by chtěl projekt Recompose zásadně změnit. Jeho architekti navrhli schránky, do kterých se vloží ostatky a po čase se z nich vyjme kompost. Využívány tedy budou opakovaně.

Za projektem stojí americká designérka a podnikatelka Katrina Spade, která se kvůli němu spojila s odbornicí na půdu z Washingtonské státní univerzity Lynne Carpenter-Boggs. Společnými silami se jim podařilo přesvědčit americké zákonodárce, aby změnili zákon o pohřebnictví a nově do něj zahrnuli i kompostování lidského těla. Washington tak bude první americký stát, kde zákon začne příští rok platit.

A jak by vlastně kompostování ostatků mělo probíhat? Tělo se vloží do kompostovací schránky a pokryje se organickým materiálem: odštěpky dřeva, vojtěškou, senem. Prostředí uvnitř schránky se provzdušní, aby přirozeně se vyskytující bakterie mohly začít pracovat. Vzduch se přitom zahřívá na teplotu 49 a 71 stupňů Celsia, při které se ničí většina škodlivých patogenů. Pouze těla lidí, kteří zemřeli na následky vysoce infekčních nebo prionových chorob, by se kompostovat neměla.

Celý proces rozkladu trvá zhruba 30 dní a jeho výsledkem je necelý metr kubický kompostu.Ten si pozůstalí mohou odnést domů, zasadit do něj třeba strom a pozorovat, jak z něj klíčí nový život. Pro někoho je tento způsob nakládání s lidským tělem přijatelnější, než dívat se na smutnou hromádku popela. Jedinou nevýhodou jsou zatím poměrně vysoké náklady. Zkompostování lidských ostatků vychází v přepočtu na 127 tisíc korun. Ekologické benefity by to ale měly vynahradit. Planetě se prý takto uleví o zhruba jednu tunu CO2 na osobu.

Zdroj: Recompose a The Seattle Times