reklama

Tajemství vesmíru II

11. epizoda - Neobjasněné záhady

10.01.2021 – I dnešní věda má své záhady, které se dají označit za dosud nezodpovězené mýty. Jednou z nich je otázka, zda na planetě Zemi dochází každých 26 miliónů let k velkému vymírání druhů. Teorie, se kterou přišla skupinka vědců,... Více
10.01.2021 – I dnešní věda má své záhady, které se dají označit za dosud nezodpovězené mýty. Jednou z nich je otázka, zda na planetě Zemi dochází každých 26 miliónů let k velkému vymírání druhů. Teorie, se kterou přišla skupinka vědců, tvrdí, že za opakovaným vymíráním, které v minulosti zasáhlo dinosaury a ještě předtím živočichy v prvohorách, je tajemná hvězda Nemesis. Ta má díky své oběžné dráze každých 26 miliónů let zasahovat do Oortova pásu. Zde, v tomto pásu, pak její gravitace vychýlí množství komet a asteroidů z jejich původních drah. Část těchto kosmických těles je vychýlena na dráhu do sluneční soustavy. Malé množství těchto nebeských těles pak začne dopadat na povrch Země. Díky tomu začne na Zemi cyklické vymírání druhů. I když tato teorie svého čas vzbudila velký rozruch, dodnes nebyla tajemná hvězda Nemesis objevena a většina vědců tuto teorii považuje za nepravdivou. Další nevysvětlenou záhadou je cestování v čase. Známý americký vědec Ronald Mallett je celý život posedlý myšlenkou na postavení stroje času. Aby nebyl považován za šarlatána a blázna, Mallett svou dosavadní kariéru spojil s hledáním černých děr ve vesmíru. Právě černé díry mu totiž umožňují hledat za pomoci Einsteinovy teorie relativity odpověď na jeho touhu. Mallett je přesvědčen, že pokud se světlo bude chovat jako hmota dle Einsteinovy teorie, je schopno pohnout s časoprostorem. Mallett řeší i otázky, které použití stroje času vyvolává. Jedná se o takzvané paradoxy (paradox dědečka). Dle Malletta a některých dalších vědců však narušení kontinuity času změnou vyvolanou návštěvníky přicházejícími z budoucnosti nehrozí, protože ve skutečnosti cestovatel v čase nevstupuje do své minulosti, ale do paralelního vesmíru, který je schopen na rozdíl od svého vlastního změnit. Velmi zajímavou otázkou je záhada, co se stalo s antihmotou v době velkého třesku. Je známo, že antihmota a hmota se navzájem zničí. Kdybychom vycházeli z této informace, nebylo by možné, abychom vůbec existovali, neboť by neexistoval náš svět. Možnou odpovědí je informace, že pokud v době velkého třesku došlo ke srážce hmoty a antihmoty, muselo být nepatrně více hmoty. Tento nepatrný nadbytek je dnešním vesmírem včetně nás. Vědci už dlouhou dobu řeší, co se stalo s vodou na planetě Mars. Jejich poznatky potvrzené vzorky získanými vesmírnými sondami potvrzují, že na Marsu bylo v minulosti doopravdy velmi mnoho vody. Víme, že se tato voda z povrchu Marsu před 3, 5 miliardami let ztratila. Jedna z teorií objasňující tuto záhadu, tvrdí, že Mars prošel sérií událostí, které ztrátu vody zapříčinily. Mars mohl být postižen silnou vulkanickou aktivitou, následně došlo ke ztuhnutí a vychladnutí jádra planety. Díky tomu Mars přišel o elektromagnetické pole, které chránilo jeho ozónovou vrstvu. Kvůli ztrátě ozónové vrstvy se pak z povrchu planety vypařila voda do vesmíru. Dle vědců by v podzemí planety voda měla stále zůstávat, vědcům tedy zbývá potvrdit informaci, že pod zmrzlými póly planety jsou velké zásoby vody. Asi největší záhadou je otázka, co bylo před velkým třeskem před 13, 7 miliardami let. Víme, že v době velkého třesku se z bodu singularity objevila hmota, čas a prostor. Doba před singularitou je však stále velkou záhadou. Méně

reklama