reklama

Planeta Země z vesmíru (1)

5. epizoda - Měsíce sluneční soustavy

29.06.2020 – Nedokonalé optické přístroje, pomocí nichž dlouhá léta astronomové sledovali sluneční soustavu, daly veřejnosti na dlouhou dobu víru, že sluneční soustava má 32 měsíců. Jenže jak se v druhé polovině minulého století začala... Více
29.06.2020 – Nedokonalé optické přístroje, pomocí nichž dlouhá léta astronomové sledovali sluneční soustavu, daly veřejnosti na dlouhou dobu víru, že sluneční soustava má 32 měsíců. Jenže jak se v druhé polovině minulého století začala technika, kterou astronomie používá, zlepšovat, začalo docházet k objevům nových měsíců. Jen v roce 2007 se podařilo objevit během tohoto jediného konkrétního roku 20 nových měsíců, které obíhaly planetu Jupiter. A to nebylo vše, ten samý rok byl nalezen nový měsíc u Saturnu a tři další, které obíhaly Neptun. Dnes astronomové dělí měsíce do dvou odlišných skupin. Rozlišují měsíce, které jsou takzvané pravidelné a nepravidelné. Pravidelné měsíce jsou měsíce, které obíhají svou planetu po kruhových orbitách a vznikly z prachu a plynu svých mateřských planet. Nepravidelné měsíce jsou měsíce, které obíhají planetu na nepravidelných orbitách, které jsou různě skloněné vůči rovníku obíhané planety. Jedná se o měsíce, které byly planetou zachyceny. Tyto teorie však narušují dva Marsovy měsíce Deimos a Phobos. Každý z nich obíhá planetu rozdílnou rychlostí a v jiné vzdálenosti. Phobos obíhá planetu na tak krátké orbitě, že vědci vypočítali jeho nevyhnutelnou srážku s Marsem. Planeta totiž měsíc při každém jeho průletu svou gravitací přitahuje blíž a blíž ke svému povrchu. Vedle toho Deimos obíhá planetu tak pomalu, že se od ní začíná vzdalovat, a vědci předpokládají, že tento měsíc jednoho dne opustí sféru gravitace Marsu a odletí do vesmíru. Informace, které vědci o měsících získali, dávají lidstvu možnost vytvořit na jejich povrchu stálé základny určené k vědeckému výzkumu jak měsíců, tak i jejich planet. Plynný obr Jupiter své měsíce zřejmě získal už v době vzniku planety. Při formování planety z oblaku plynu vznikly i jeho pravidelné měsíce Io, Europa, Ganymed a Callisto. Vedle těchto pravidelných měsíců planeta dokázala zachytit další, nepravidelné, měsíce. Vědci předpokládají, že plynný obr může mít až dvě stě měsíců. Kosmické sondy také prokázaly, že Io má stále sopečnou činnost a že díky této sopečné činnosti je Jupiter obklopen oblakem plynu. Europa je dle vědců pokryta ledovým krunýřem, pod kterým je však oceán, v němž by mohl být i život. Ganymed je díky své gravitaci a magnetickému poli vhodným místem, na kterém by se mohla vytvořit základna pro další zkoumání této části sluneční soustavy. Saturnův měsíc Enceladus je zajímavý svým vypouštěním gejzírů tekutiny do okolního prostoru. Vědci jsou přesvědčeni, že je tento jev způsobem vnitřním teplem, které vzniká díky slapovým vlivům Saturnu. Mezi nejzajímavější nepravidelné měsíce patří Saturnův měsíc Phoebe. Vědci se domnívají, že se jedná o zachycený asteroid, který pochází z Kuiperova pásu. Také ledoví obři Neptun a Uran mají své nepravidelné měsíce. Zajímavým je Triton, Neptunův měsíc. Toto těleso obíhá svou planetu v opačném směru, což jasně určuje, že se jedná o nepravidelný měsíc. Triton je však sférický a obíhá planetu po rovníku. Ke všemu má svou vlastní vulkanickou činnost a i svou atmosféru. To zase ukazuje na to, že by tento měsíc měl být pravidelný. Sluneční soustava však ukrývá nejedno tajemství, které čeká na objevení. Měsíce jsou jedním z nich. Méně

reklama