reklama

Modravé hlubiny I (1)

1. epizoda - Socorro

31.07.2020 – Ostrov Socorro je součástí malého sopečného souostroví Revillagigedo ve východním Pacifiku, které se strmě zvedá z bouřlivých vod ve východním Tichomoří 600 kilometrů od západního pobřeží Mexika. Zdejší ostrovy jsou nedotčené... Více
31.07.2020 – Ostrov Socorro je součástí malého sopečného souostroví Revillagigedo ve východním Pacifiku, které se strmě zvedá z bouřlivých vod ve východním Tichomoří 600 kilometrů od západního pobřeží Mexika. Zdejší ostrovy jsou nedotčené, odlehlé a neobydlené. Potápět se tu dá jediným způsobem. Z lodí, na kterých se i žije. Když se potápěč ponoří, je to jako by se ocitl v jiném světě. Jako by vstoupil do laboratoře přírody. Socorro a ostatní ostrůvky bývají označovány za mexické Galapágy protože stejně jako ony překypují životem. Obrovská hejna sem vábí jedna z neodmyslitelných předností souostroví – zdejší hlubinné proudy, které s sebou nesou živiny, které tvoří potravu životadárného planktonu. Plankton, tvořený drobnými mořskými živočichy z nichž mnozí nejsou větší než průměr lidského vlasu, představuje základ celého oceánského potravního řetězce. Je nezbytný k přežití ryb, ale i té největší paryby na světě – žraloka obrovského, který může měřit až 12 metrů a vážit více než 20 tun. Obr se pohybuje pomalu a živí se filtrováním vody. Nasává nezměrné množství planktonu, ryb a rostlin do tlamy tak široké, že by se do ní vešel sportovní vůz. Obřími žábrami prožene 6 tisíc litrů vody za hodinu. Ačkoli vzbuzuje respekt, jedná se o klidného a mírumilovného tvora. Největší paryba na světě je zároveň i tou nejtajemnější. Žije převážně mimo naše zraky a to ještě prohlubuje její tajemnost. U ostrova San Benedicto se potápěči mohou setkat s mantou obrovskou. Je největším druhem rejnoka. Rozpětí ploutví může činit až 9 metrů. Stejně jako žralok obrovský se živí planktonem, brázdí oceán a při hledání planktonu zdolává obrovské vzdálenosti. Jedna manta, vážící dvě tuny, může spořádat až 200 kg planktonu týdně. Kvůli lalokům, které vypadají jako rohy, se jí říkalo ďábelská ryba. Jejich tvar těla přispěl k historkám, které mantu líčí jako monstrum, které potápí lodě a žere námořníky. Tyto pověry byly vyvráceny až v 70.letech minulého století, když s mantami začali navazovat kontakt potápěči. Na ostrov San Benedicto manty připlouvají, aby je místní čištiči zbavovali parazitů. Mezi čističe patří například pomec úžasný nebo klipky. Zde je ráj obrovských mořských tvorů, ale je to domov i lovců, například žraloků lagunových. Lze tu spatřit i delfíny skákavé. Žijí ve stádech čítajících 10-30 jedinceů. V poměru velikosti mozku ke zbytku těla zaujímají delfíni druhé místo hned za člověkem. Dokáží koordinovat své lovecké akce. Jsou také mistry echolokace a to jim pomáhá při hledání kořisti. Pískáním pak upozorňují své druhy na úlovek v okolí. Každý delfín používá svůj charakteristický zvuk. Delfíni, stejně jako ostatní savci, dýchají kyslík. Dýchání je řízeno impulzy z mozku a jedna hemisféra vždy zůstává bdělá. I ve spánku se tak delfíni vypraví k hladině, aby se mohli nadechnout a zůstávají ve střehu kvůli predátorům. U ostrova San Benedicto se chovají trochu jinak. Zaujmou svislou polohu a vypouštějí bublinky. Možná se snaží napodobovat potápěče. 150 kilometrů od San Benedicto ční z vody skalnatý šít Roca Partida. Je nejmenší ze souostroví Revillagigedo a dal by se označit za nejlepší místo pro samostatné ponory. Tady předem nevíte co vlastně uvidíte. Jsou tu silné proudy a velké vlny, které mohou nováčka docela vylekat. Ostrov překypuje životem a bývá označován za mořskou katedrálu. V mořských hlubinách lze nalézt úplně jiný život. Žije tu například platýsovec – maskovaný lovec, který se pohybuje po dně po ploutvích. I další mistr maskování – chobotnice pobřežní, se pohybuje po dně. Doslova v mžiku odkáže změnit svou barvu i strukturu kůže. Murény provází pověst agresivního tvora kvůli neustálému otevírání zubaté tlamy. Muréna však takto dýchá. Má chabý zrak, a proto se ukrývá za kameny, kde číhá na nic netušící kořist. Obrovská hejna kranasů skýtají okouzlující podívanou. Plavou v hejnech, aby se chránili před predátory. Když hejno napadne predátor, je jen velmi malá šance, že nějakou rybu ukořistí. Čím je hejno větší, tím je dohromady ostražitější před p Méně

reklama

reklama