3. března 2023 11:52

Potupil ji car a měli ji za slabou. Carevna Anna Ivanovna však připravila hrůznou pomstu

Ruské carevny jako vládkyně nejmocnější východní říše určovaly v 18. století podobu země a zanechaly za sebou výraznou stopu. Zvláště krutou panovnicí byla Anna Ivanovna, které se přezdívalo Ivana Hrozná.

Předání moci nebylo v Rusku nikdy jednoduché a po vládě Petra Velikého (1682–1725) se stalo ještě složitějším. Kandidáti na carský trůn nečekaně a rychle umírali, nemanželské děti měly ambici je nahradit a intriky uvnitř dynastie Romanovců ještě zesilovaly mezinárodní spory a války. Kdo chtěl vládnout všem, musel mít všechno pod kontrolou včetně šlechty, rady starších, armády nebo církve.

Každý toužil v nepřehledné situaci získat pro sebe co nejvíc. V 18. století se to podařilo třem ženám – carevnám Anně Ivanovně, Alžbětě a Kateřině Veliké. Jak vysvětluje dokument Lesk a bída ruských careven, který uvidíte v sobotu večer na Prima ZOOM, vládly v podstatě po sobě, každá jiným stylem a s jinými výsledky, ale každá dosáhla úspěchů v říši, které předtím i potom vládli muži.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Rusko je zemí carů. První Romanovec se prohlásil za samovládce už před 400 lety

Svatba v podání liliputánů a zmrzačených

Říkali jí „vestfálská šunka“ nebo taky Ivana Hrozná. Císařovna Anna Ivanovna (na trůně v letech 1730–1740) získala nelichotivá hodnocení kvůli svému vzhledu a chování. Bylo to deset krutých let pod vládou ženy, jejíž traumata ovlivnila život celého Ruska.

Anna byla dcerou císaře Ivana V., nemohoucího spoluvládce Ruska, po jehož smrti převzal celou zemi jeho bratr Petr Veliký. Vztahy na rodinné ose nebyly ideální, Anna by ráda viděla na trůně sebe, Petr zase svoje potomky. Jako car a absolutní vládce si mohl ke své neteři dovolit cokoliv: dva dny po sňatku Anny s kuronským vévodou Kettlerem uspořádal další oslavu ve formě krutého kabaretu. Přinutil Annu a jejího manžela, aby se účastnili opakování své svatby v podání liliputánů a zmrzačených. Co víc, vévoda Kettler vyslyšel Petrovu výzvu v souboji v pití a pár dní po prohře následovala jeho smrt. Anna se stala v sedmnácti vdovou a carský dvůr jí neumožnil další sňatek.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Putin sám sebe vidí jako Petra Velikého. Rusko se po každé prohrané válce mění, říká expert

Velkolepá pomsta

Annu si po Petrově smrti vybrala Nejvyšší tajná rada jako novou carevnu. Jestli počítali s její slabostí, velmi se přepočítali. Šlechtična naplánovala velkolepou pomstu. Nejen na svých příbuzných, ale také protivnících a obyčejných lidech.

Nová císařovna radu odvolala a své politické protivníky popravila, poslala na Sibiř nebo pro ně sama inscenovala krutá divadla. To je případ Alexandra Golicyna, který se navzdory pravoslavné víře oženil s katoličkou a měl se stát pro všechny odstrašujícím případem. Carevna Anna nechala Golicyna zbavit občanských práv, udělala z něj osobního šaška a přinutila ho k nové svatbě se svou služebnou. Nechala jim postavit palác celý z ledu, ve kterém museli strávit svatební noc. Výsledkem byla smrt novomanželky – a možná i sebeuspokojení carevny Anny.

Zprávy o nelidském týrání, tisících popravených a vyhnaných na Sibiř se nesly Ruskem a carevna u lidí vyvolávala strach. Ona sama se zajímala hlavně o šlechtu a pořádání večírků v Petrohradě, který znovu prohlásila hlavním městem. Carevna Anna měla přání, aby po ní usedl na trůn pravnuk Ivan VI. O tom už ale po její smrti rozhodovali jiní.

ZDROJ: Alexander Lipski: A Re-Examination of the "Dark Era" of Anna Ioannovna

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom