Na lovu s kladivounem

Tropické vody kolem Bimini na Bahamách jsou loveckým revírem kladivouna velkého, který patří k nejohroženějším druhům žraloka. Loví především trnuchy americké, které se pohybují u mořského dna, nebo se zahrabávají do písku. Jejich obranou proti žralokům je 13 cm dlouhý jedovatý trn na ocasu. Kladivoun však trnuchu u dna znehybní ukousnutím křídla a zbaví ji jedovatého trnu. Biolog a odborník na žraloky Craig O´Connell chce zjistit, jak kladivoun používá při lovu své smysly a lov nafilmovat, což by bylo vůbec poprvé. Nejprve zkoumá smyslové orgány pitvou a své znalosti si ověřuje použitím atrap trnuchy přímo v moři. Kladivoun má vnitřní uši a vnímá zvuky o nízké frekvenci. Slyší také vibrace postranní čarou na těle. Díky sluchu dokáže vypočítat velikost kořisti, její vzdálenost a přesný směr, kde se nalézá. Jeho čich je 10 000 x citlivější než lidský. Nozdry na předku hlavy jsou až metr od sebe. Kladivoun ucítí kapku krve na vzdálenost 1,5 kilometru. Oči, 5 x větší než lidské, jsou také daleko od sebe, na koncích kladiva. Obraz z obou očí se v mozku spojí a vytvoří prostorový obraz. Jeho úhel vidění je větší než 220 stupňů. Výborně vidí i v noci. Při vidění nablízko má však přímo před hlavou velké slepé místo a těžko kořist lokalizuje. Ale každý živočich vyzařuje elektrické pole. Kladivoun má pod hlavou elektrosenzory s vodivým gelem po celém kladivu a díky nim kořist detekuje. Kladivoun nemá vzduchový měchýř, nadnášejí ho játra plná tuku, která jsou 100 x větší než lidská. Žaludek je pružný vak, který zvětší svůj objem až 2 x. Je uzpůsobený na velká sousta a obsahuje silné kyseliny, jimiž tráví potravu. Kladivoun má 80 trojúhelníkových a zoubkovaných zubů volně připojených k čelisti. Vadné zuby jsou neustále nahrazovány novými. Propíchne jimi kořist, aby ji mohl lépe uchopit. Pohyby hlavou ze strany na stranu pak potravu trhá. Nakonec O´Connell natočí, poprvé v historii, i přímý útok třímetrového kladivouna na skutečnou trnuchu, do níž se kladivoun zakousne silou 400 kilogramů.