Reklama
Druhá světová válka: Cena říše (4)

4. epizoda - Bez pomoci

01.07.2019 – Poslední, kdo vzdoroval Němcům, byla Británie. Británie byla nejzadluženější stát světa a potřebovala peníze. V Německu i v Británii fungoval přídělový systém. Britská závislost na dovážených potravinách klesla téměř na... Více
01.07.2019 – Poslední, kdo vzdoroval Němcům, byla Británie. Británie byla nejzadluženější stát světa a potřebovala peníze. V Německu i v Británii fungoval přídělový systém. Britská závislost na dovážených potravinách klesla téměř na polovinu. Ne všechno v Británii probíhalo hladce. Mnoho podezřelých lidí bylo zatýkáno bez větších důkazů. Britové se báli invaze a páté kolony. Byly zabíjeni zatoulaní psi, protože bylo podezření, že nosí tajné vzkazy. Vznikly dobrovolné sbory v rámci domobrany. Dva tisíce cizinců žijících podél pobřeží bylo zadrženo. Roosevelt našel způsob jak pomoci Británii, aniž by USA porušily neutralitu. Vznikl zákon o půjčce a pronájmu. Británie platila spojeným státům prostřednictvím pronájmu svých námořních základen v Indii nebo došlo k odložením plateb. Cílem Německa bylo zničit Britské letectvo a připravit podmínky pro invazi. Robert Watson Watt zlepšil systém radarů, které pomohli ve válce monitorovat oblohu. Německo nemělo těžké bombardéry a Štuky se na tuto bitvu nehodily. Od 10. Července začala bitva o Británii. Göring chtěl britská letadla ničit tak, že útočil na britské lodě a chtěl je tak vlákat do vzdušných soubojů. To se ale moc nedařilo, jelikož Britové sestřelili skoro dvakrát více letadel než Němci. 3. srpna 1940 napadlo asi 24 tisíc mužů italské armády Britské Somálsko. Tam bylo asi 4 tisíce britských vojáků. Britové se museli evakuovat. 13. srpna 1940 Luftwaffe zahájila největší letecký útok v průběhu války. Britové měli menší ztráty, bylo to trochu zkresleno i tím, že piloti, kteří vyskočili z letadla na padáku, se mohli opět zapojit do bojů, zatímco ti němečtí byli zajati. I poškozená britská letadla mohla být opravena, na rozdíl od těch německých. Nejvíce se bojovalo v úzkém pásu u pobřeží na jihovýchodě Anglie, kde bylo sestřeleno nejvíce letadel. V týdnu do 18. srpna zahynulo asi 100 britských pilotů. Letectvo bylo velmi oslabeno a Němcům chybělo málo, aby ho udolali. Počasí a zátěž na německé straně si vyžádaly čtyřdenní přestávku. To Britům pomohlo. Tři a půl procenta pilotů královského letectva zajistilo třicet procent ztrát na straně nepřítele. 24. srpna došlo k nechtěnému shození bomb na centrum Londýna. Churchill reagoval a příští večer nechal bombardovat Berlín. To vyprovokovalo Hitlera, který nechal bombardovat Londýn. Závěrečná fáze bitvy o Británie se nazývala blitz. 11. září Hitler obsadil Rumunsko, kde bylo jediné ropné naleziště v Evropě v Ploješti. Hitler by upřednostnil mírovou dohodu s Brity, ale Britové se nechtěli vzdát. V bitvě o Británii přišla RAF o 915 letadel a Luftwaffe o 1733. Mezitím Mussolini zaútočil v Africe na britské vojáky v Egyptě. Britové měli obrněná vozidla a dařilo se jim ustupovat. Zatímco Britové měli minimální ztráty (asi 150 vojáků), Italové přišli o 3500 mužů. Britové pak zahájili protiútok, získali významný přístav Tobruk a zajali asi 138 tisíc italských vojáků. Za Brity bojovali vojáci z celého impéria. Vojáci z Indie to dělali kvůli penězům. Vojáci z dominií hlavně z vlasteneckých důvodů. Mussolini pak z ješitnosti napadl Řecko, jeho armáda ale drtivě prohrála. 11. listopadu staré britské dvojplošníkové bombardéry těžce poničili tři italské bojové lodě. Hitler musel posílat své vojáky do Řecka a do severní Afriky. Méně
Reklama
Reklama