• Záhadné skotské vraždy (5)
    Záhadné skotské vraždy (5)
  • Starověké Řecko: Příběh divadla (3)
    Starověké Řecko: Příběh divadla (3)
  • Po stopách staré Rusi (4)
    Po stopách staré Rusi (4)
Tipy

4. epizoda - Edward Pritchard

11.10.2017 – 28. července 1865 se v Glasgow konala poslední veřejná poprava v Anglii. Oběšen byl doktor Edward Pritchard, lhář, chlípník a nepoctivec, který hrál celý život jen divadlo. Byl usvědčen ze dvou vražd – své ženy a její matky... více
11.10.2017 – 28. července 1865 se v Glasgow konala poslední veřejná poprava v Anglii. Oběšen byl doktor Edward Pritchard, lhář, chlípník a nepoctivec, který hrál celý život jen divadlo. Byl usvědčen ze dvou vražd – své ženy a její matky - je ale docela možné, že byl vinen i v případě smrti mladé služebné, která jim předcházela ... Narodil se roku 1825 v Anglii v rodině tradičně sloužící na moři a sám také po studiích medicíny – velmi pochybných a nejistě doložených – nastoupil k námořnictvu, kde sloužil pět let. V roce 1850 se na plese seznámil s dcerou bohatého obchodníka Mary Jane Taylorovou a vzal si ji. Jelikož měl finanční problémy se založením vlastní praxe, často si od rodiny své ženy vypůjčoval. Peníze ale považoval spíš za dary, které nemusí splácet. Ačkoli měli Pritchardovi pět dětí, Edward nepřestával manželku podvádět. Nakonec si rodina najala byt v honosné čtvrti v Glasgow, kde ale Pritcharda nikdo nevítal: ani klienti, ani kolegové lékaři. Doma si začal se služebnou Elizabeth McGirnovou, která později v roce 1863 za podivných okolností uhořela se svém pokoji v domě Pritchardových. Požár i smrt byly kvalifikovány jako nešťastná náhoda, později se ale objevily dohady o případné Pritchardově vině ... Po požáru našel Pritchard pro rodinu nový byt a najal novou služebnou, teprve patnáctiletou Mary McLeodovou, kterou ihned svedl. Když otěhotněla, pravděpodobně sám provedl potrat. Dívka chtěla odejít, ale paní Pritchardová – která na manželovy nevěry pohlížela hodně shovívavě – odmítla. Nechtěla také poškodit dobré jméno rodiny. V té době začal Pritchard kupovat v lékárně nejprve tzv. „dávivý kámen“ a později také antimon a alkaloid získávaný z oměje - akonitin. V téže době se u jeho manželky projevily „žaludeční potíže“, jak usoudil sám Pritchard, který jí podával všemožné léky, ale její stav se nezlepšoval. Nakonec musela ulehnout a do domácnosti se přistěhovala její matka, aby dceři pomáhala. Pritchard si dával pozor, přimíchával jed do potravy a nápojů nenápadně a po malých dávkách, aby se nic nepoznalo. Paní Taylorová brala na neuralgické bolesti hlavy opium, na které si vypěstovala závislost. Edward ji ochotně zásoboval a matka jeho manželky začala mít brzy obdobné potíže jako její dcera. Když jednoho dne matka snědla pokrm, který jako obvykle své ženě ochotně přinesl manžel, poté co se po cestě stavil ve své ordinaci – Mary Jane mezitím ztratila chuť – velice se jí přitížilo. Přizván byl i doktor James Paterson, ale ani on nedokázal ženě pomoci. Později upadla do bezvědomí, ze kterého se už neprobrala. Pritchard v úmrtním listu – který ale Paterson odmítl podepsat – stanovil jako příčinu smrti „ochrnutí a mrtvici“. Paterson měl podezření, napsal proto sdělení pro notáře, který mu ale nevěnoval pozornost a zahodil je. Když se ale o čtrnáct dní později dramaticky zhoršil i stav Pritchardovy manželky, která nakonec také zemřela, odhodlal se Paterson upozornit anonymním dopisem úřady, které začaly oba případy vyšetřovat. Pritchard byl zatčen, byla provedena exhumace těl a pitvy ukázaly ve všech částech těl mrtvých žen – především v játrech – velké množství antimonu. Přestože se jednalo o nepřímé důkazy a nikdo nedokázal přesně stanovit dobu obou vražd a dobu nákupu jedů, porota shledala Pritcharda vinným a odsoudila ho k smrti oběšením. Vyskytly se i pochybnosti o tom, jestli na jeho činech neměla podíl služebná McLeodová, to se ale nikdy neprokázalo ... méně