reklama

Výjimečné krvavé zatmění Měsíce: co vás čeká a jak se projevilo v dějinách?

Fáze zatmění Měsíce Foto: Fáze zatmění MěsíceFoto: All

Z neděle 27. září na pondělí 28. září se můžete vydat do noci krvavého Měsíce. Na tento podivuhodný úkaz jsme čekali celé tři roky. A pokud jej z nějakého důvodu nestihnete, další nastane až za tři roky!

To, že se na obloze děje něco zvláštního, bude zřejmé po třetí hodině ráno, kdy začne zřetelně tmavnout levý horní okraj disku. Nejzajímavější fáze úkazu začne před čtvrt na pět, kdy Měsíc zmizí v zemském stínu. Pokud by se v té době nacházel na Měsíci nějaký kosmonaut, pak by viděl, jak planeta Země zakrývá celý sluneční disk.

V té chvíli se na setmělé obloze objeví nejen řada slabých hvězd, ale i mléčná dráha. Měsíc ovšem ani v této době z oblohy úplně nezmizí – ozařovat jej budou sluneční paprsky rozptýlené v zemské atmosféře. Náš kosmický soused tehdy nabude velmi netradičního, tmavě oranžového vzhledu.

Úplné zatmění skončí těsně před půl šestou ráno, od tohoto okamžiku budeme sledovat postupné vynořování Měsíce z plného zemského stínu. To už ale bude nízko nad obzorem a navíc začne svítat.

Jak vzniká zatmění Měsíce?

Na naši planetu samozřejmě svítí Slunce, a proto Země za sebou vrhá stín dlouhý asi jeden a půl milionu kilometrů. Vzdálenost Měsíce od Země je přitom asi čtyři sta tisíc kilometrů. Jestliže se tedy náš kosmický soused v době úplňku nachází na spojnici Země–Slunce, musí se ukrýt do zemského stínu. Nebude na něj nic svítit a my ho neuvidíme! Ano, je to paradoxní, ale když nastane ten nejúplnější úplněk, tak nám Měsíc zmizí z pozemské oblohy.

Ve skutečnosti se Měsíc přesně na spojnici Země–Slunce většinou neocitne. Zpravidla zemský stín těsně mine – podleze ho či nadleze. Občas, jednou, dvakrát do roka, se mu to ale nepodaří a pak doopravdy pozorujeme všude, kde je Měsíc nad obzorem, jeho zatmění.

Samozřejmě, navíc ale musí být planeta natočena tak, abychom úkaz mohli sledovat i z území České republiky. Statistika je přitom neúprosná – další zatmění Měsíce uvidíme až v červenci 2018. V celém průběhu jako letos ale bude úkaz viditelný až v roce 2029!

Zatmění Měsíce napříč staletími: změnila něco?

Na úsvitu lidské civilizace hrál Měsíc mnohem významnější roli než dnes. Představoval skutečného vládce noci, který temnou a nepřátelskou krajinu obdařoval zvláštním svitem. Jeho střídající se fáze odměřovaly lidem čas a staly se základem mnohých kalendářů. Noci, kdy se zničehonic začala úplňková luna ztrácet, právem naháněly hrůzu.

Není divu, že zatmění Měsíce byla spojována s katastrofickými a hrůzostrašnými událostmi. V jedné mayské legendě se například setkáme s tvrzením, že Měsíc je při zatměních požírán obrovským jaguárem, který si po své vydatné hostině pochutná i na lidech. Podobně děsivou povahu zatmění Měsíce najdeme v Novém zákonu, kde předznamenává začátek apokalypsy – konce světa.

Zjevení zatmělé luny bylo také často spojováno s některými významnými událostmi v dějinách. Tak například zatmění Měsíce z 27. září roku 14 našeho letopočtu údajně oznamovalo smrt prvního římského císaře Augusta Caesara, který se s tímto světem rozloučil o čtyři týdny dříve. Nebo zatmění z 3. dubna roku 33, které někteří dávají do souvislosti s ukřižováním Ježíše Krista. Je s podivem, že pověry a mýty o zatměních se nevyhýbají ani době současné. Pád komunismu na sklonku roku 1989 tak údajně podle mnohých pověrčivých lidí ohlásilo úplné zatmění Měsíce ze 17. srpna 1989.

Ať těmto pověrám věříte, nebo ne, pravdou zůstává, že se jedná o velice pěkný astronomický úkaz, při kterém náš nejbližší soused vstupuje do stínu Země. S tímto názorem přišel už řecký filozof Anaxagorás před dvěma a půl tisíci roky, a Chaldejci již v šestém století před naším letopočtem dokonce uměli zatmění Měsíce vcelku spolehlivě předpovídat.

Nezapomínejme ale, že právě strach a obavy z tohoto úkazu nejednou dokázaly změnit osudy mnoha lidí. Jeden z nejznámějších případů se odehrál při zatmění Měsíce z 29. února roku 1504. Kryštof Kolumbus byl tenkrát na své čtvrté a poslední objevitelské plavbě. Při jeho průzkumu Střední Ameriky se ocitl v zoufalé situaci. Malá flotila ztroskotala na mělčině u pobřeží Jamajky. Po více než šesti měsících trosečnického života se začala posádka bouřit, krást zásoby, okrádat a vraždit místní domorodce a vyvolávat neshody u poslušné části posádky. Drancování vzbouřenců a nedostatek zboží, za které mohl Kolumbus měnit potraviny se zdejšími indiány, nakonec vedlo k zastavení dodávky potravinových zásob od rozhořčených indiánů.

V této situaci však Kolumbus využil svého důvtipu a znalosti zatmění Měsíce. Tři dny před úkazem sdělil domorodcům, že pokud jim nebudou dodávat jídlo, objeví se na obloze hrozné znamení. Západní Evropané té doby zatměním rozuměli, takže námořníci se předpovědi nebáli, domorodci však měli z hrozby náležitý strach. Když se přesně podle předpovědi skutečně na obloze zatmělý Měsíc objevil, vyděsil indiány natolik, že dodávku potravin ihned obnovili.

Zatmění Měsíce posloužilo i jinému mořeplavci – Portugalci Magalhaesovi, jehož posádka roku 1522 uskutečnila první výpravu kolem světa. Námořníci se však obávali, že se nenávratně vzdálili od pevné země do nekonečných vodních plání. Magalhaes byl ale pevně přesvědčen, že Země je kulatá a lze ji tedy obeplout. Utvrzovala ho v tom právě zatmění Měsíce: Stín vržený Zemí je přece kulatý, a jaký tvar má, takový musí mít i těleso, které jej vrhá – jak prosté!

Hvězdárna a planetárium Brno

Temný kraj
TV PROGRAM
DNES V TVHlavní postavy Grimm III Foto:
20.15
DNES V TVHonba za diamantem Foto:
20.15
DNES V TVPytel kostí Foto:
22.25
DNES V TVModrý kód Foto:
20.15
DNES V TVJste to, co jíte Foto:
21.30

reklama

\n