reklama

Válka robo-švábů: USA i Rusko mají svá železa v ohni!

Compressible Robot with Articulated Mechanisms Foto: Compressible Robot with Articulated MechanismsFoto: All

Robot inspirovaný schopnostmi švábů by mohl pomoci při neštěstích...

Američtí vědci představili prototyp robota, který má usnadnit záchranu zasypaných osob po katastrofách. Jako inspirace jim posloužili švábi. Vědci si totiž všimli, že šváb dokáže zploštit své tělo až na čtvrtinu běžné velikosti a přitom se stále pohybuje neuvěřitelnou rychlostí. Navíc snese zátěž rovnající se devítisetnásobku své tělesné hmotnosti, aniž by utrpěl zranění.

Minirobot, kterého vědci vytvořili, má svou silou a hbitostí skutečné šváby napodobovat. Pokud bude takový robot vybaven kamerou, mikrofonem a dalšími senzory, mohl by posloužit při pátrání po osobách pohřešovaných v troskách budov po zemětřeseních a dalších katastrofách. Robot může rovněž záchranářům pomoci určit, zda je hromada sutin stabilní.

"Zdá se, že se švábi dostanou všude," říká profesor biologie na Kalifornské univerzitě Robert Full, který je spoluautorem studie pojednávající o modelu robota podobajícího se švábům. "Myslím si, že tito živočichové jsou skutečně odporní, nechutní, ale vždy nám prozradí něco nového," citovala jej agentura AP.

Podobné robota nedávno představilo i Rusko:

Článek

Robotický švád made in Rusko Foto:

Rusové vyrobili švábí drony. Rozhodně ne ke špionážním účelům!

K čemu jinému než ke špionáži může sloužit robo-šváb?

Přístroj nazvaný CRAM (Compressible Robot with Articulated Mechanisms) má zhruba velikost dlaně, takže je asi dvacetkrát větší než skutečný šváb, a vzhledem připomíná spíš pásovce. Jeho velkou předností je jednoduchost a nízká cena.

Podle spoluautora vynálezu Kaushika Jayarama, který působí jako expert na robotiku na Harvardově univerzitě, bylo nejsložitější vytvořit návrh robota. Potom už vynálezci použili běžné elektronické součástky a motorky, karton a polyester.

"Prototyp vyšel pravděpodobně na méně než 100 dolarů (2500 Kč)," prohlásil Jayaram. Pokud by se takový přístroj vyráběl masově, mohl by robot vyjít i se senzory a dalším vybavením na necelých deset dolarů za kus.

Profesor biologie Full uvedl, že když se v minulosti experti snažili vyrobit roboty, kteří by se dostali do těsných prostor, obraceli svou pozornost k živočichům s měkkým tělem schopným měnit tvar, jako jsou žížaly, slimáci či chobotnice. Ale šváb má své výhody, jako je rychlost a schopnost odolat rozdrcení, upozornil Full.

Šváb se dokáže pohybovat rychlostí 50 délek svého těla za vteřinu, což by se u člověka rovnalo rychlosti běhu 225 kilometrů za hodinu. Když se šváb smrští, sníží se jeho rychlost na 20 délek těla za sekundu.

Designéři robota si ale ani přes tyto výjimečné vlastnosti tento druh hmyzu, který je inspiroval, nezamilovali. "Pořád mi nahánějí husí kůži. Ve svém domě bych je nechtěl," říká Jayaram.

ČTK

Článek


První pražské slůně živě ze ZOO Praha

reklama

\n