reklama

V očekávání žralokalypsy! Naše tipy na to nejlepší z tohoto týdne na Prima ZOOM

Žralokalypsa Foto: ŽralokalypsaFoto: All

Březen v plné síle na Prima ZOOM...

Ty nejzajímavější střípky ze světa budeme skládat tento týden na Prima ZOOM. Od cesty na Mars přes události dávné i blízké historie, střet s mafií, elitní jednotky, obávané žraloky až po mikro faunu. Ta nejlepší dokumentární paleta jedině na Prima ZOOM!

14. 3. 22.00 – Lidé na Marsu

Nápad poslat lidi na Mars patřil až donedávna do kategorie čisté sci-fi. Nyní se největší vesmírná agentura světa připravuje na dosud nejambicióznější projekt – na misi na Rudou planetu, vzdálenou 140 milionů mil od Země. Má se uskutečnit včetně lidské posádky. Dokumentární film Lidé z Marsu sleduje týmy vědců z různých oddělení NASA, jak začínají pracovat: testují rakety, experimentují s astronauty nebo navrhují systémy podpory života. NASA naplánovala začátek mise na rok 2033 a cesta by měla trvat tři roky. Podaří se jim překonat značné překážky a vykonat nemyslitelné? Jde to vůbec? A pokud přistání člověka na Marsu vyjde, dokážou ho i dostat zpátky?

15. 3. 20.00 – Krvavá Omaha

Po více než 60 letech se historici stále dohadují o tom, proč přesně se pláž Omaha stala největším a nejdrsnějším bojištěm během vylodění Dne D. Právě na tomto místě totiž téměř došlo ke katastrofě. Německá obrana zde byla mnohem prudší, než se očekávalo. Letecký útok, který ji měl vyřadit z boje, úplně selhal. Vojáci vylodění na pláži se tak ocitli uprostřed smrtící zóny. Podle historických záznamů během několika hodin zahynuly dva tisíce mužů. Ale nový výzkum události odhalil, že skutečnost byla ještě horší. Moderátor Richard Hammond a profesor dr. Simon Trew z Královské vojenské akademie Sandhurst společně procházejí nejnovější poznatky. Dozvíme se díky novému statistickému výzkumu a čerstvě nalezeným archeologickým pozůstatkům konečně pravdu?

16. 3. 22.00 – Kritická situace (Hon na Pabla Escobara)

V roce 1991 zahájily Spojené státy svou válku proti drogám. Při tom se zaměřily nejenom na domácí drogové dealery, ale i na producenty drog ve světě. V té době 80 % veškerých zásob kokainu produkovala Kolumbie. USA vydaly 170 miliónů dolarů na likvidaci drogového obchodu v Kolumbii. Jenže už v roce 1990 boj s drogovými barony stál život 20 000 Kolumbijců. Právě kvůli tomuto hrozivému číslu mrtvých vyhrál v Kolumbii volby César Gaviria, který si svou kampaň postavil na boji proti dodavatelům drog. Gaviria ihned rozhodl, že Kolumbijci zapletení v drogových obchodech budou vydáváni do USA, kde budou postaveni před soud pro své zločiny spojené s výrobou a distribucí drog. Prezident si totiž uvědomoval, že Kolumbie má tak zkorumpované soudy, že nemůže očekávat odsouzení drogových bossů ve své zemi. Hlavním cílem protidrogové akce měl být Pablo Escobar. Tento nejbrutálnější drogový zločinec posílal do USA denně dvě tuny kokainu. Escobar, sedmý nejbohatší muž světa, si žil bez jakéhokoliv skrývání na svém ranči a jediný člověk, který na něj měl skutečně nějaký vliv, byla jeho sestra. Escobar měl také velkou podporu místní komunity, protože, aby si zdejší lidi naklonil, z drogových peněz stavěl školy a stadiony. Velké množství peněz Escobar přímo rozdával místním chudým lidem. Na druhou stranu to byl mimořádně krutý člověk. Aby se zbavil dvou policejních informátorů, nechal v roce 1989 sestřelit letadlo se 110 nevinnými lidmi na palubě. Jak dopadne napínavý hon na tohoto zločince?

17. 3. 21.00 – Elitní jednotky Nového Zélandu (Výběrový kurz)

Tvůrci tohoto akčního dokumentárního seriálu měli po tři roky bezprecedentní přístup k světově uznávaným, ale málo známým elitním jednotkám Nového Zélandu. Díky tomu se jim podařilo natočit záběry z hlavního velitelství NZSAS i operací v srdci Zélandu, zmrzlých Jižních Alpách nebo nebezpečně rozpálených bojišť Afghánistánu. Právě přijatí nováčci se během několika drsných měsíců mění v perfektně vytrénované profesionály, v mžiku oka připravené k nasazení v zámořské válce proti terorismu. Tak náročný trénink přitom zvládne dokončit méně než 10 procent rekrutů. Seriál zároveň představuje historii elitních jednotek s kořeny ve druhé světové válce a nasazených v roce 1955 v Malajsii. Elitní jednotky Nového Zélandu byly dlouho opředené mýty a tajemstvími. Tohle je první příležitost dozvědět se pravdu.

18. 3. 20.00 – Žralokalypsa

Počet útoků žraloka na člověka stoupá, i když množství žraloků samotných překvapivě klesá. Je možné, že za tím stojí neustálé ohrožení žraloků způsobené člověkem? Filmaři a dokumentaristé Devon Massyn a Andy Casagrande vyrazili na výlet okolo světa a potápěli se se žraloky, aby tuto teorii ověřili. Massyn a Casagrande vyzkouší řadu vědeckých domněnek v praxi a snad zjistí, jestli je 100 miliónů každoročně zabitých žraloků počátkem blížící se Žralokalypsy.

 

18. 3. 23.00 – Lovci záhad II (Hledání ostatků krále Artuše)

Pokračování oblíbeného dokumentárního seriálu odhaluje další skutečnosti o slavných historických postavách. Uvidíte, jak nacisté hledali Svatý grál nebo bájnou Atlantidu a Američané lovili pirátský poklad ve Vietnamu. Dozvíte se o záhadě pravých křišťálových lebek z dolů krále Šalamouna. Další epizody se věnují potopené španělské galeoně, pátrání po kostech krále Artuše a biblickém Ráji, prokletí Montezumovy hrobky nebo záhadě reliktů Johanky z Arku. Lovci záhad jsou zkrátka na stopě nejslavnějších, nejromantičtějších a nejvyšinutějších pokladů moderních dějin.

19. 3. 20.00 a 21.00 – David Attenborough: Mikro mostra (Kolonie; V zákulisí)

Užijte si dva díly za sebou s tímto jedinečným přírodovědcem. Členovců je milion druhů a lze říct, že jsou nejúspěšnějšími tvory na Zemi. Planeta patří víc jim než lidem. Většina členovců nechává své potomky po narození svému osudu, ale malá část z nich se o mláďata stará, a tak vznikají rodiny, komunity a kolonie, v nichž mají jedinci větší šanci na přežití. Samice jednoho z největších švábů na světě žijícího v Austrálii rodí ve vyhrabaném tunelu v zemi a ještě než potomci opustí úkryt, se o ně měsíc stará. Někdy mláďata, jako třeba u jistého druhu pavouků, domov neopouštějí, a pak vznikají komunity, v nichž jsou všichni v příbuzenském vztahu. V Austrálii žijí až půlmilionové kolonie mravenců krejčíků, kteří si z listí staví hnízdo. Čmeláčí královna zase vylučuje feromon, kvůli němuž dělnice nekladou vlastní vajíčka a můžou se plně starat o chov a o hnízdo. Dělnice včely medonosné si umí předávat složité vzkazy pomocí včelího tance. V africkém deštném pralese žijí obrovské mravenčí kolonie až o 50 milionech jedinců, kteří dodržují dělbu práce a komunikují mezi sebou. Pod dohledem obrovské královny, kterou musejí přenášet, se stěhují z místa na místo. Afričtí termiti si staví klimatizované hrady. Čerstvý a chladnější vzduch pro komoru, kde spočívá královna, zajišťují ventilační šachty. Ve Střední a Jižní Americe žijí mravenci listoví, jejichž hnízdo může být až 30 metrů velké a jejich populace může čítat až 8 milionů jedinců. Tito mravenci vynalezli zemědělství cca 50 milionů let před lidmi. V podzemí mají zahrady, kde pěstují houbu a tu krmí kousky listů, které přinesli z pralesa. Dělníci udržují zahradu čistou a zavlažovanou. Houba je pak potravou pro královnu i pro ostatní mravence. A tím výčet zajímavostí zdaleka nekončí.

19. 3. 23.00 – Americká 60. léta (Dlouhá cesta ke svobodě)

Na začátku 60. let byla společnost rozdělena na černochy a bělochy, ale proti tomu začali černoši bojovat. V Nasvillu začala protestní akce studentů SIT-IN, během které navštívili černoši bufety, kam podle zákonů nesměli. Nakonec jich bylo asi 80 zatčeno, ale akce vyvolala změnu zákona, v tomto městě mohli jíst černoši a běloši vedle sebe. Mluvčím černošské komunity se stal Martin Luther King, který se pokoušel o podobný ústupek i v Atlantě. King byl ale zatčen a tehdy se do situace vložil Kennedy kandidující na prezidenta. Kingův otec projevil podporu Kennedyho a to mu nejspíš pomohlo ke zvolení. Dalším protestem proti segregaci byla Jízda svobody z Washingtonu do New Orleans. Ve státě Alabama došlo k násilí vůči účastníkům protestu. Došlo i k uvěznění, ale to jen podpořilo ducha protestů a stmelilo to skupinu. I tak hrozil celému hnutí zánik, takže nakonec King poslal do ulic děti. Zásah proti dětem vysílala celonárodní televize a černoši získali tolik chtěné ústupky. První vystoupení černocha v televizi na jihu vyvolalo velké protesty u zastánců segregace. Pak následoval zápis dvou černošských studentů na alabamské univerzitě, která byla jasně segregovanou univerzitou. Guvernér odmítal studenty pustit dovnitř, takže Kennedy zasáhl a guvernér musel pryč. Tehdy Kennedy promluvil o rasovém problému upřímně, nejen kvůli volbám. 28. 8. 1963 se konal ve Washingtonu pochod, který měl podpořit změnu občanského práva. Tehdy zazněl i známý Kingův projev „Mám sen!“. Po Kennedyho smrti se Johnsonovi podařilo prosadit občanský zákon, ve kterém byla segregace zrušena. V té době ale byli zabiti další tři aktivisté. Černochům bylo v částech Alabamy odpíráno právo volit. Johnson tedy prosadil i volební právo, ale až po vlnách násilí v Alabamě. Zákon o volebním právu znamenal velký úspěch, ale pak došlo ke změně v řadách černošských aktivistů. Kingovi začali konkurovat mladší a militantnější aktivisté. King prosazoval nenásilí a nakonec za to zaplatil vlastním životem. King a jeho stoupenci v hnutí změnili nejen jih USA, ale i celou Ameriku.

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TVAutosalon Foto:
20.15
DNES V TVČESKO SLOVENSKO MÁ TALENT Foto:
20.15
DNES V TVdavinci 1. díl - Obrázek 3 Foto:
21.35

reklama

\n