Rozmach německé hanzy

Rozmach německé hanzy

O pořadu

Po krátkém úvodu se ocitáme v Baltském moři, kde výprava pátrá po anomáliích na dně. Míří za lodí hanzovního svazu kupců, jejíž cesta skončila právě na mořském dně. Německo na této trase obchodovalo se severem, tato loď např. vezla tresky. U poloostrova Darss skutečně narazí na kogu – kontejnerovou loď středověku. Její rozměry byly asi 21x7metrů, vyrobena byla z dubu od Visly. Od tohoto vraku míříme na Shetlandy, které byly dalším cílem německé Hanzy. V kamenných troskách lze ještě vyčíst dávný přístav a sklad zboží. Po zbytkách zboží pátrá potápěč na dně mezi skladem a místem, kde byly zřejmě zakotveny obchodní lodě. Nic však nenajde a dvojice vědců míří na další místo na Shetlandech, kam zřejmě Němci dorazili. Nachází hrob brémského kupce z roku 1573. Obchodoval tu 52 let. V hlavním hanzovním městě Lübeck jsou dochovány záznamy z této doby, píše se tu také o pirátských přepadeních, kterým musely kogy a jejich posádky čelit. Vědecká výprava dále míří na sever na základnu ve městě Bergen, kde zkoumají pozůstatky Hanzy. Dozvídají se význam sušených ryb, které byly jedním z hlavních obchodních artiklů. V muzeu a laboratořích hledají spojitosti s vrakem darrské kogy, porovnávají její náklad s tím, s čím se obchodovalo zde. Její trasa se tak pomalu kompletuje, další zastávkou byla také možná zátoka na ostrově „Karmoj“. Brzy je potvrzeno, že sem skutečně hanzovní lodě jezdily, prvním důkazem jsou rybí kosti a předměty na dně zátoky mezi kotvištěm a břehem. Místo je pak podrobně zmapováno a potvrzeno je také to, že se jedná o dávné město Notuwe, které bylo doposud jen legendou. Na darrské koze bylo objeveno také sobí paroží, ale hlavně žlutá síra, která se vyskytuje jen na Islandu. Německá Hanza tedy možná již ve 14. století dorazila do takto vzdálené země, čímž mimochodem překročila královskou hranici. Rozbor síry z Islandu to skutečně potvrzuje, ale Hanza mohla nabírat síru až v Norsku, které s Islandem obchodovalo. Vědci se tedy pokusí najít archeologické důkazy a to se jim daří. Nachází sušené tresky, brusný kámen a střepy německého nádobí. Jestli tu byli skutečně Němci, ale jisté není, sklad zboží má typický islandský půdorys. Další nadějí na nalezení důkazů jsou texty v staroislandské knize, které získá výprava v Reykjavíku. Je tu popsána plavba mezi Německem a Islandem bez kompasu. Ještě významnější informací jsou texty ve starých mapách. Na Islandu je několik zátok s německým názvem, jednu z nich tedy navštíví a nachází zbytky budovy, jejíž půdorys je německý. Navzdory zákazu krále tedy německá Hanza skutečně obchodovala s Islandem přímo. Po krátkém shrnutí pořad končí.