Rok 1918: Konec a začátek

Rok 1918: Konec a začátek

O Pořadu

V roce 1914 vypukla 1. světová válka, která nadefinovala budoucí vývoj událostí ve zbytku 20. století. V konfliktu proti sobě stály dvě strany – Trojdohoda tvořená Francií, Velkou Británií a Ruskem a Trojspolek zahrnující Rakousko-Uhersko a Německo. Itálie ve válce začala bojovat na straně Trojspolku, poté se však stala spojencem Trojdohody.

V roce 1916 po smrti Františka Josefa I. nastoupil na rakouský trůn mladý císař Karel I. se svou manželkou Zitou. Na veřejnosti Karel ve svých projevech dával najevo, že je nutné v bojích pokračovat, ačkoli v soukromí se vyjadřoval ve smyslu, že budou následovat už jen zbytečná krveprolití, protože Trojspolek válku v podstatě již prohrál. Kvůli podepsané smlouvě, podle níž se rakouská vojska musela podřídit německým velením, však nemohl opustit spojenectví s Německem a přestat bojovat.

1. světová válka představovala oproti předchozím vojenským střetům určitý zlom. Poprvé se během bojů použilo modernější techniky, jako např. tanků či bojových letadel. Poprvé bylo rovněž použito plynů jako chemických zbraní. Jednalo se také o první střetnutí, které se podařilo zdokumentovat pomocí filmových záběrů.

Po vstupu USA do války začalo být jasné, že se konec konfliktu a prohra Trojspolku neodvratně blíží. A skutečně – na podzim roku 1918 byla podepsána mírová dohoda. Jednotlivé země spadající do habsburské monarchie vyhlásily samostatnost, a tím říše Rakouska-Uherska zanikla. Císař Karel I. opustil Vídeň a dožil na ostrově Madeira.

Nově vzniklá Rakouská republika se musela potýkat s celou řadou problémů. Ve válkou zničené zemi převládala chudoba a hospodářská krize. Rakušané se navíc museli smířit se ztrátou velké části území bývalé říše. Situace vytvořila vhodný okamžik pro formování nacionalistických, fašistických a extremistických hnutí, která pomohla spřízněným německým nacistům, vedeným Adolfem Hitlerem, vyvolat další válku.

První světová válka a její důsledky, rok 1918 jako výchozí bod pro další dění v Evropě