reklama

Proti obří sršni mandarínské nebylo zatím obrany. Francouzi teď našli jedinou protizbraň!

Hlava sršně Foto: Hlava sršněFoto: Thinkstock

Francouzi objevili rostlinu požírající asijské sršně!

Masožravé rostliny schopné přilákat a usmrtit asijské sršně? Právě takovou rostlinu objevili v botanické zahradě v Nantes na západě Francie. Tento objev zajímá vědce hledající způsob, jak masově likvidovat tento hmyz, který je noční můrou včelařů.

Když ředitel botanické zahrady Romaric Perrocheau zcela náhodou otevřel listy purpurového květu masožravé rostliny špirlice, překvapeně zvolal: "Je tam asijská sršeň! Je opravdu pěkně velká, lehce oranžová. Je vidět, že rostlina nestrávila křídlo."

Sršeň přilákal nektar a feromony v ústí nálevkovitého květu rostliny, vlétla do něho a sklouzla až hluboko dovnitř, kde byla rozložena trávicími šťávami, vysvětluje Perrocheau.

Článek

Hlava sršně Foto:

Sršni zabili v jediném městě už 18 lidí. Co se to děje v Číně?

Čína roste ekonomicky jako nikdy předtím. Za tento zázrak ale platí stále většími konflikty mezi lidmi a přírodou...

 

Masožravé špirlice jsou sice v botanické zahradě v Nantes už od roku 2010, ale teprve loni na podzim si botanik Christian Besson povšiml, že tyto rostliny přitahují asijské sršně.

Perrocheaua tento objev překvapil. Rozhodl se spolu s entomologem z Muzea přírodní historie prostudovat obsah 200 lapacích orgánů láčků rostliny. Každý z nich obsahoval v průměru tři asijské sršně a tři mouchy, ale žádnou vosu, žádnou včelu a ani evropskou sršeň.

Tyto masožravé rostliny, pocházející ze Severní Ameriky, nikdy dříve asijskou sršeň neviděly, ale přesto si vytvořily velmi selektivní léčku, říká Perrocheau.

"K vyhubení asijských sršní máme ovšem daleko. Každá špirlice má deset až patnáct láčků a může přilákat až 50 kusů hmyzu. V sršním hnízdě je ale na 4000 sršní," zdůrazňuje ředitel botanické zahrady, jehož cituje agentura AFP.

"Jde o zajímavý objev, ale zatím nevíme, jde-li o zásadní věc," podotýká Éric Darrouzet z Ústavu pro biologický výzkum při univerzitě v Tours, který studium asijské sršně koordinuje.

Darrouzet a jeho tým nyní zkoumají molekuly, které rostlina uvolňuje do ovzduší, aby zjistili, které vůně sršně lákají. Doufají, že v rostlině naleznou "atraktivní supermolekulu", která by mohla sloužit jako vnadidlo u prototypu stoprocentně selektivní pasti, kterou nyní v Tours testují a která by mohla přijít na trh v roce 2016.

V budoucnu by tak mohl vzniknout velmi účinný systém boje proti asijské sršni, soudí Darrouzet. Proti tomuto invazivnímu hmyzu, který se šíří ve Francii, zatím ještě nebyl nalezen žádný účinný způsob likvidace.

 

Vespa velutina nigrithorax, jak se latinsky sršeň asijská nazývá, byla ve Francii poprvé pozorována v roce 2004 v Lot-et-Garonne na jihu země. Pochází z oblasti Šanghaje. Od té doby se rozšířila na více než 70 procent francouzského území, ale také na sever Portugalska, do Španělska, do Itálie, do Německa a do Belgie.

Tento predátor, který útočí na všechen ostatní hmyz, na včelí úly, ale i na člověka, si dokáže postavit hnízda kdekoli v podzemních dutinách, v křoví či na vrcholku 30 metrů vysokých stromů i jinde. "Zatím nedokážeme hnízda zjistit a zničit je, a tím se vysvětluje i mimořádné rozšíření sršně," uvádí Darrouzet.

Než vědci pokročí ve svém výzkumu, může se špirlice, která se snadno pěstuje a nepředstavuje žádné riziko rozšíření do přírody, pěstovat v ochranných zónách nedaleko včelích úlů, říká Perrocheau.

ČTK

Temný kraj
TV PROGRAM
DNES V TVHlavní postavy Grimm III Foto:
20.15
DNES V TVDo noci Foto:
22.30
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVZdeněk se kření Foto:
21.30

reklama

\n