reklama

Požáry a epidemie antraxu, i to jsou důsledky vlny veder na Sibiři

Lesní požár může zachvátit jak Kalifornii, tak Sibiř. A klima tomu čím dál více napomáhá Foto: Lesní požár může zachvátit jak Kalifornii, tak Sibiř. A klima tomu čím dál více napomáháFoto: public domain wikipedia commons

Zima jak na Sibiři? Tak na to zapomeňte. Sibiř se díky vedru mění v ohnisko antraxové epidemie.

Zatímco v střední Evropě si mnozí stěžují na léto, jehož způsob zdá se jim poněkud nešťastný, v Jamalo-německém autonomním okruhu v Rusku si letos užívají rekordně nadprůměrné teploty o 10° C vyšší, než bylo doposud zvykem. Jde o dlouhodobý trend.

Vlna horka letos již způsobila atypický nárůst požáru, jež v řídce osídlené Sibiři způsobily smrt 44 lidí, vystěhovaly na 6000 dalších a zničily přes 1440 budov. Není to však jediná novota, na kterou si Rusko možná vlivem klimatických změn bude muset zvykat. Své dlouho ukryté taje totiž odhalila i "věčně zmrzlá" půda známá jako permafrost.

Článek

Hašení lesního požáru Foto:

Některé stromy neshoří ani v největším požáru. Vědci konečně pochopili proč!

Španělští vědci zjistili, proč některé stromy při požáru neshoří

Vědci již řadu let spekulují, že tající permafrost do atmosféry zřejmě uvolní velké množství zmrzlého podpovrchového metanu, skleníkového plynu mnohonásobně silnějšího než je oxid uhličitý, a celý proces zvyšování teplot se tak ještě urychlí. Tyto úniky jsou na Sibiři v posledních dvou letech již přímo pozorovány. Uvnitř permafrostu však mohou být zaklety i jiné děsy - a dokazuje to i nejčerstvější epidemie antraxu alias sněti slezinné, jež sužuje Jamalo-německý autonomní okruh.

Dosavadní účet infekce činí kolem 1500 mrtvých zvířat, nutnost evakuace 63 lidí a hospitalizace u 13 dalších. Podobné epidemie sice v této oblasti byly v minulém století relativně pravidelné, vlivem aktivního boje proti zdrojům antraxu za Sovětského svazu, a vlivem masivního proočkování lidské i zvířecí populace, na poslední výskyt nemoci došlo v roce 1941. Existují indicie, že nový výskyt nemoci je proto daný táním permafrostu, které odhalilo dávno zemřelé tělo infikované starým antraxem. Požírači mršin se pak postarali o zbytek...

Nejsou nemoci – přestaneme očkovat

Je známo, že antrax může v nehostinných podmínkách přežít i desítky let. Podíl na jeho nejnovějším rozšíření však má ovšem i skutečnost, že ruské úřady před 10 lety zrušily program očkování zvěře proti nemoci - argumentem bylo, že se přece již dlouho vůbec neobjevila.

Pro boj s epidemií do oblasti již vyrazily ruské vojenské jednotky bakteriologické ochrany. Rusové mohou oprášit plán starý víc jak půlstoletí, jenom s tím rozdílem, že mršiny již nebude stačit pohřbít do zmrzlé půdy. Antrax však může být jenom první z více nemocí, které se dočkaly pohřbení do permafrostu. Hypotetizuje se například možnost, že by permafrost mohl do obědu dostat jinou starou nemoc, na níž již nemáme vybudované protilátky, či je nám zcela neznámá. Podobný scénář je populární ve fikci - staví na něm ostatně i seriál Poslední loď na Prima COOL…

I pokud se však budeme stranit seriálových spekulací, do permafrostu byly rovněž na západní i východní straně studené války pohřbívány výsledky bakteriologických pokusů. Jenom v minulém týdnu se objevila studie varující, že v roce 1969 opuštěná americká raketová základna Camp Century, kde podobný významu probíhal, je plná pohřbeného rizikového materiálu. Budou-li klimatické změny postupovat, jak je predikováno, což je prakticky jisté, na tání zdejší oblasti dojde za 75 let. Epidemie antraxu tak může ve více smyslech být pomyslný vrcholek blížícího se ledovce.

Text: Ladislav Loukota

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
DNES V TVAfričan Foto:
20.15
DNES V TVPredátor 2 Foto:
22.20
DNES V TVPřístav Foto:
20.15
DNES V TVČESKO SLOVENSKO MÁ TALENT Foto:
21.30
DNES V TVPrávem odsouzeni Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama