Záhadné skotské vraždy (1)

Případ přistěhovalce židovské národnosti Oscara Slatera, který se v roce 1908 usadil ve skotském Glasgow a byl později odsouzen za vraždu bohaté dědičky Marion Gilchristové, zůstává dodnes smutným příkladem justičního omylu. Muž se narodil v tehdy německé Opoli, chtěl se ale vyhnout nástupu do armády a proto odešel ze země. Nakonec zakotvil v Glasgow, kde se živil drobnými zločiny, hazardem, překupnictvím, obchodem se šperky a byl souzen i za ublížení na zdraví. Žil se svou francouzskou milenkou Madame Junio a její přítelkyní, které se živily jako prostitutky. Oscar, čelící v té době sílícímu odporu vůči Němcům a především Židům, chtěl zbohatnout a vyšvihnout se mezi smetánku ... Pak ale služebná Helen Lambieová a soused Adams našli v jejím bytě zavražděnou třiosmdesátiletou bohatou dědičku Marion Gilchristovou, kromě jiného majitelku velmi cenné sbírky šperků. Když Helen odemkla, z bytu vyklouzl jakýsi muž... Ze šperků zmizela pouze brož ve tvaru půlměsíce, zato ale měkdo očividně usilovně hledal nějaký dokumentu, které měla oběť ve zvláštní skříňce. Policie zjišťovala popis muže, kterého svědci potkali ve dveřích bytu. Mělo se jednat o 25 až 35 let starého muže vysokého 172 až 175 centimetrů, hladce oholeného a s výrazným nosem. Vyšetřovatelé kontaktovali rovněž neteř zavražděné Birrellovou a její bývalou služebnou Maggie Fergusonovou, která po Gilchristové měla zdědit většinu majetku. Brzy se objevily domněnky, že semohlo jednat o její nemanželskou dceru. Vyšlo rovněž najevo, že Gilchristová pravděpodobně tajně skupovala šperky, jejichž původ nebyl zcela čistý. Vždy, když za ní přicházeli neznámí muži, Helen dostávala pokyn vzdálit se z domu. Dva synovci oběti naproti tomu neměli z jejího majetku dostat nic ... Později se objevila čtrnáctiletá svědkyně Mary, pracující jako poslíček u obchodníka odvedle, která podala zcela jiný popis muže, kterého údajně v osudnou dobu viděla. Ten se už velmi podobal Slaterovi, přestože dívka později uvedla, že na ni byl ze strany policie vyvíjen velký tlak ... Oscar Slater se svou milenkou mezitím odpluli na lodi Lusitania do New Yorku, kde byl Slater zadržen a vyslýchán. Nicméně sám se rozhodl vrátit a očistit své jméno, protože vždy tvrdil, že je nevinný, vraždu nespáchal. Přijel ovšem do Němcům a Židům ještě nepřátelštější atmosféry než dříve ... A přestože se později ukázalo, že brož, kterou zastavil, nepatřila Gilchristové, byl postaven před soud. Chyběly ovšem jakékoli přímé důkazy či stopy, jediné, o co se zjevně podujatý soud opíral, byla identifikace pachatele. Jeho popis, jak ho podali svědkové, se přitom výrazně lišil od toho, který uvedli hned po činu. A přestože nakonec vyšlo najevo, že Mary lhala, v květnu 1909 byl Oscar Slater odsouzen k smrti ... Na jeho stranu se postavilo pouze několik lidí a o jeho osvobození od samého začátku usiloval i detektiv inspektor Trench, který byl kvůli tomu později zbaven funkce a propuštěn ... Na stranu nespravedlivě odsouzeného, jehož trest byl nakonec zmírněn na doživotí, se kromě jiných osobností postavil i Sir Arthur Conan Doyle. Na jeho přímou přímluvu byl nakonec v roce 1927 Slater podmínečně propuštěn, rozsudek byl o rok později zrušen a Slater dožil v ústraní, poté, co dostal 6 000 liber odškodného... Přestože se později objevilo ještě několik jmen případných podezřelých, dodnes není jasné, kdo surovou vraždu spáchal. Případ znamenal pro skotskou justici velkou ostudu a jeho jediným kladem bylo, že byl konečně zřízen odvolací soud, který v zemi až do té doby nebyl ...