Velká válka v souvislostech (2)

V roce 1916 se stala válka na západní frontě už statickou. Bojující strany se zastavily v rozblácených zákopech a válka uvízla na jednom místě. Situaci měla změnit bitva u Verdunu, kterou německé velení začalo připravovat. Francouzi však spoléhali na to, že své pozice ochrání pevnostmi, které ve své obranné linii měli vybudovány. O to větší šok pro ně nastal, když Němci pevnosti dokázali dobýt. Prvě v této bitvě se německým zajatcem stal pozdější francouzský představitel francouzského odboje, Charles de Gaulle. V roce 1916 se u všech bojujících stran projevily změny, které válka do Evropy přinesla. Hlavními nositeli povinností v domácí výrobě se staly ženy. V Německu se ke všemu ještě začaly projevovat těžkosti spojené se zásobováním potravinami a jiným zbožím. Ty byly způsobeny především britskou blokádou. Německé námořnictvo se ji snažilo prorazit v bitvě u Jutska, neuspělo však. V zázemí všech bojujících stran pak docházelo k vystřízlivění z válečného nadšení. To ostatně poznal i A. Hitler, když se dostal do Berlína na léčení po, té co byl zraněn šrapnelem. Hitler, jenž se však ztotožnil s válkou, nebyl schopen pochopit nálady, které v německé společnosti začaly převažovat. Pro něj bylo vše, co o válce nějakým způsobem pochybovalo, defétismem. Ani na východě se však pro Němce nezačala situace vyvíjet dobře. Ofenzíva carského generála Brusilova odlehčila západní frontě a začala na sebe vázat německé síly, které byly tolik potřebné u Verdunu. Nicméně válka se dostala do situace, kdy civílní obyvatelstvo válčících stran začalo projevovat nespokojenost se svými vládami.