• Strážci nebes (2)
    Strážci nebes (2)
Tipy

1. epizoda

15.06.2017 – Po krátkém úvodu míříme na londýnské letiště Biggin Hill- jedno z nejslavnějších letišť II. Světové války. Právě odtud vylétali piloti v létě 1940, kdy úspěšně zastavili Hitlerovo tažení v bitvě o Británii. Letiště vzniklo v... více
15.06.2017 – Po krátkém úvodu míříme na londýnské letiště Biggin Hill- jedno z nejslavnějších letišť II. Světové války. Právě odtud vylétali piloti v létě 1940, kdy úspěšně zastavili Hitlerovo tažení v bitvě o Británii. Letiště vzniklo v roce 1917, slouží doposud. Původně bylo zkušebnou bezdrátové komunikace, ale na začátku II. Sv. války se stalo součástí protivzdušné obrany s mnoha radarovými věžemi po celém východním a jižním pobřeží. Zaveden byl tzv. Dowdingův systém, který připravil protivníka o moment překvapení. Radary poskytovaly nutné informace, díky kterým se britské letectvo vypořádalo i s přesilou. V roce 1940 zahájil Hitler invazi do V. Británie, nejprve musel ovládnout průliv LaManche. Hitler nasadil vzdušné a námořní síly, Němci tušili, že budou čelit silnému odporu, přestože byli Briti oslabení bitvou o Francii. Britští piloti měli k dispozici legendární stroje Hurricane a Spitfire, ty byly skutečně vynikající- musely se vyrovnat německým Messerschmittům. Spitfire byl obratnější a modernější, měl eliptická křídla a motor Merlin, který dokázal vyvinout rychlost 560km/hod. Vybaven byl 8 kulomety a 4 kanóny. Piloti mnohdy hovořili o tom, že si Spitfire jaksi oblékli- tak dokonale je stroj obklopoval a poslouchal. Spitfiry vyráběli za 15000 hodin, za války je udržovali nonstop- mimo jiné kvůli přesile. Letoun Hawker Hurricane (bylo jich vyrobeno přes 14 a půl tisíce) šel do výroby roku 1937, měl max. rychlost 529km/hod a 8 kulometů v křídlech. Působí masivněji, je robustní, ale část konstrukce je jen ze dřeva a látky. To bylo praktické- kulka mohla proletět, nic nezasáhnout a oprava spočívala jen v nalepení záplaty. Také byla rychlejší výroba- asi 10000 hodin. Během bitvy o Británii bylo zapojeno mnoho žen- členek leteckého sboru, ty vystřídaly muže, kterých bylo třeba ve vzduchu. Ženy sledovaly radary a hlásili, pokud se blížilo nebezpečí- to vše z podzemních bunkrů. V létě 1940 pracovalo v Biggin Hill přes 200 žen, některé i servisovaly letouny. Prokázaly svou odolnost a to i pod palbou Luftwaffe. Biggin Hill bylo napadeno hned 12x! Průvodce pořadem Jules Hudson následně testuje účinnost zbraní, které byly v britských letounech, na 200 metrů střílí na různě silný pancíř. Zkouší „303“ a „50ku“, i 12mm pancíř je prostřílený naskrz. Letadla by tak poničila i lehce obrněné tanky. O Biggin Hill hovoří senior, který kdysi nedaleko bydlel- jako kluk chodil k letišti a na nebi sledoval nebezpečné bitvy. Britské vítězství bylo zvratem ve válce, Hitler konečně poznal porážku a spojenci tak získali naději. Jules navštěvuje kapli Sv. Jiří v Biggin Hillu, ta je věnována právě válečným úspěchům. Vitráže tak mají poněkud atypické motivy- ženy u radarových věží, piloty, ženy balící padáky apod. V závěru hovoří 92letý bývalý pilot RAF, který vzpomíná na své kamarády. Činy pilotů považuje za „přínosné“. Po krátkém shrnutí díl končí. méně