• Špióni, šifry a spiknutí (4)
    Špióni, šifry a spiknutí (4)
Tipy

4. epizoda

17.06.2017 – V roce 1622 papež Řehoř XV. jmenoval kardinálem Armanda-Jean du Plessis de Richelieua. Pomohl tak stvořit osobnost, která dalece přesáhla jeho samého. Richelieu se narodil v roce 1585 v Paříži a zpočátku uvažoval o vojenské... více
17.06.2017 – V roce 1622 papež Řehoř XV. jmenoval kardinálem Armanda-Jean du Plessis de Richelieua. Pomohl tak stvořit osobnost, která dalece přesáhla jeho samého. Richelieu se narodil v roce 1585 v Paříži a zpočátku uvažoval o vojenské dráze. Následně však zvolil duchovní kariéru. Více než knězem byl však politikem a intrikánem. Byla to už královna Marie Medicejská, matka Ludvíka XIII., kdo Richelieua povolala ke dvoru. Ludvík XIII. pak schopného ministra podědil. Hodilo se mu to, jeho rozmařilý život byl poněkud nákladný a král nebyl tím, kdo chtěl ve skutečnosti pracovat, vládnout. Pracovitý a intrikánský Richelieu se postaral. Jenže Richelieu nebyl jen tím, kdo měl rád moc, byl to také patriot, pro kterého Francie byla vším. A tak to byl on, kdo zabránil řadě spiknutí proti Ludvíkovi a kdo potlačil tehdejší největší nebezpečí, které království hrozilo. Hnutí hugenotů bylo tím, co mohlo ohrozit jednotu země. Prvořadými nepřáteli Richelieua se tedy stali hugenoti. Kardinál začal proti těmto protestantům válčit. V roce 1626 oblehla královská vojska město Réalmont. Obléhaní se pokusili komunikovat s okolním světem pomocí šifer, královští vojáci se snažili posly se šiframi chytit. Zachycené šifry se dostaly do rukou matematikovi Antoine Rossignolovi, který je obratem vyluštil. A co víc, Rossignol napsal odpověď, která se tvářila jako pravá a která způsobila, že zoufalí obránci se na lest nechali nachytat a královským se vzdali. Kardinál byl ohromen a ihned pochopil význam toho, co se událo. Obratem založil skupinu, která se zabývala šifrováním. Kardinál šel však dál, začal po vzoru anglických tajných služeb vytvářet síť špionů a informátorů, kterou umístil po celé Francii. Agenty nechal speciálně školit v používání kódů, šifer a způsobech vedení výslechů. Do výcviku zařadil metody odposlouchávání a sledování. Richelieu neměl slitování s nikým, své agentky umístil i mezi dvorní dámy královny. Na dvoře krále Ludvíka zřídil tajně takzvanou „Černou komoru“, místo, kde jeho lidé vyhodnocovali zadržené informace a vypracovávali mu zprávy o dění a vztazích na dvoře. Matematik Rossignol se stal pravou rukou Richelieua. Kardinál mu dal úkol vymyslet šifrovací systém, který bude takřka nerozluštitelný. Matematik se úkolu ujal a vznikla Velká šifra, šifrovací metoda, která zůstávala dalších dvě stě let hlavním francouzským šifrovacím systémem. Ve velmi krátké době tak Richelieu vytvořil celou špionážní síť s důmyslným systémem práce. A dostavily se i úspěchy spojené se špionáží. V roce 1627 královská vojska dokázala oblehnout hugenotskou pevnost La Rochelle. V obleženém městě se díky kardinálově důmyslné politice shromáždili hugenoté z celé země. Z 25 000 lidí, kteří se v pevnosti před katolickými, královskými, vojsky skryli, na konci obléhání zůstalo pouhých 5 000 lidí. Kardinál se takto, jedním tažením, zbavil nenáviděných protestantů. Kardinál brzy pochopil, že díky své politice, se však on sám může stát cílem vraha. Proto si po vzoru královských mušketýrů, osobní královy stráže, vytvořil svou ochrannou jednotku. Nevraživost mezi vojáky z obou jednotek byla pověstná a o několik století později vešla díky Alexandru Dumasovi do literatury v podobě románu Tři mušketýři. Avšak i sám kardinál pomalu udělal osudovou chybu. Jako svého špeha nasadil na dvůr markýza de Cinq-Mars. Ctižádostivý mladík se brzy stal oblíbencem krále Ludvíka. Jenže Cinq-Mars začal sám plánovat svržení krále a svého chlebodárce, kardinála. Naštěstí lidé z Černé komory Marsovu korespondenci včas zachytili, a tak ctižádostivý zrádce brzy putoval na popraviště. Výsledky práce kardinálovy špionážní sítě byly ohromující, on sám však zůstával samotářem, pro kterého další pletichy a konspirace znamenaly víc než jakékoliv uznání. Kardinál zemřel 4. prosince 1642. Král, pro kterého pracoval celý život, svého kardinála přežil o pouhých pět měsíců. méně