Po stopách staré Rusi (3)

Díky řece se Novgorod stal hlavním městem republiky na významné obchodní stezce. Město bylo založeno před více než 1 000 lety vikingským princem Rurikem. Řeka Volchov spojila Baltské a Černé moře a tím došlo i ke spojení s Byzancií, orientem a Afrikou. I proto tu má lodní doprava vybudovanou dlouholetou tradici. Klub mladých námořníků, který zde funguje už několik desítek let, v minulosti poskytoval námořní, společenskou, ale i morální průpravu zdejší mládeži. Dodnes je funkční a velmi oblíbený. Díky této společnosti se před lety dali dohromady i manželé Jelena a Alexandr. Jelena je bývalou studentkou, její manžel kdysi vyučoval elektromechaniku. Pár vypráví o mládí stráveném v klubu, o cestách, které díky organizaci podnikli a věří, že dodnes klub dělá z dětí nejen dobré námořníky, ale i dobré a disciplinované lidi. Proto mezi mladé námořníky patří i jejich desetiletý syn Maxim, který se zrovna vrací ze své samostatné plavby a rodiče ho při slavnostním ceremoniálu vítají zpět doma. Novgorod je jedním z nejstarších ruských měst. Zde vznikl i název Rus nebo Rusko. Velmi významnou památkou je katedrála svaté Sofie. Stavba se pyšní nádhernou bronzovou branou z Magdeburgu z 12. století. Na šestadvaceti deskách, ze kterých se brána skládá, najdeme mimo jiného i biblické výjevy ze Starého i Nového zákona. Kovářskému řemeslu se zde věnuje i Sergej, původně dřevořezbář. Vrchol jeho práce s kovy představuje ruční výroba historických nožů. Muž se snaží udržovat tuto tradici a ukázky z jeho umění se staly vítanou atrakcí novgorodského kremlu. Pevnost má 1,5 kilometru dlouhou zeď, která vznikla jako obrana před nepřáteli. Jde o více než 1 000 let starý komplex, který dohlížel na obchodní cesty. Právě zde se nachází i katedrála svaté Sofie, která byla od 12. do 15. století duchovním centrem republiky. V éře Sovětského svazu vláda o tuto stavbu nejevila větší zájem, po perestrojce ale na toto místo přišli restaurátoři, kteří dodnes o toto náboženské bohatství pečují. Mezi nimi je i Taťána, která je právem označována za královnu mezi restauratéry. Žena poukazuje na velmi silnou pobožnost Novgoroďanů. V pevnosti se dále nachází Jaroslavův dvůr, jehož arkády kdysi vymezovaly hranice tržnice. Novgorod byl průmyslovým uzlem a kupci zde stavěli vlastní zděné kostely. Jde o jedno z nejstarších nákupních center na světě. Archeologové zde už přes 50 let mapují středověký obchod. Vykopávky vede Sergej Trojanovski a popisuje, že díky deštivému podnebí se zde dochovalo mnoho artefaktů. Našly se zde unikáty jako jantarová perla nebo výrobky z kůže. Vykopávky představují velmi oblíbenou brigádu pro zdejší školáky, na titěrnější práci ovšem přijíždějí zahraniční studenti. Mokřady a lesy v okolí Novgorodu byly domovem slovanských osadníků. Ti se živili rybolovem, obchodem s kožešinami a dřevem. Dřevo se také pro ně stalo základním stavebním materiálem. Na jižní straně města se nachází nádherný skanzen, kde najdeme přesné reprodukce historických kostelů, sýpek, kaplí a farem. Velmi cenné jsou historické dokumenty na březové kůře. Tento materiál uchvátil i muže původem z Kazachstánu jménem Vladimir, který shání březovou kůru a vyrábí z ní mnoho produktů. Mezi ně patří košíky, lahve na pití, ale i dětské hračky. V minulosti se kůra používala i jako izolace nebo v základech domů. Ve 13. a 14. století byl Novgorod na stejné úrovni jako Amsterdam, protože obchod vzkvétal a velký podíl na tom měla právě i březová kůra. Ta stála za rozvojem středověké společnosti, z čehož těžila celá země. Vladimir chce tomuto řemeslu navrátit své místo v ruských dějinách. Za zmínku určitě stojí i Jurievský klášter v jižní části města a kostel sv. Jiří. Za druhé světové války se zde ukrývali němečtí a španělští vojáci, od 90. let 20. století se sem vrátili mniši, kteří komplex rekonstruují. DOKONČENÍ ANOTACE V KARTĚ POŘADU